Slovanské jazyky – seznam, rozdělení a původ

Slovanské jazyky jsou větev indoevropské jazykové rodiny, kterou mluví kolem 300 milionů lidí. Dělí se na tři skupiny: západoslovanské (čeština, slovenština, polština, lužická srbština), východoslovanské (ruština, ukrajinština, běloruština) a jihoslovanské (slovinština, chorvatština, srbština, bosenština, bulharština, makedonština). Všechny pocházejí ze společného předka – praslovanštiny.

Aktualizováno 16. 10. 2026 · čtení na 4 minut

Jazyková rodina	indoevropská, balto-slovanská větev
Počet mluvčích	asi 300 milionů
Největší jazyky	ruština, ukrajinština, polština
Skupiny	západo-, východo- a jihoslovanské
Písmo	latinka a cyrilice
První spisovný jazyk	staroslověnština (9. stol., Velká Morava)

Slovanské jazyky v kostce

Seznam slovanských jazyků

Jazyk	Skupina	Mluvčí	Písmo
ruština	východoslovanská	asi 150 milionů rodilých	cyrilice
polština	západoslovanská	asi 40 milionů	latinka
ukrajinština	východoslovanská	asi 30–35 milionů	cyrilice
čeština	západoslovanská	asi 10,5 milionu	latinka
srbština, chorvatština, bosenština, černohorština	jihoslovanská	asi 17 milionů dohromady	latinka i cyrilice
bulharština	jihoslovanská	asi 7 milionů	cyrilice
slovenština	západoslovanská	asi 5 milionů	latinka
běloruština	východoslovanská	několik milionů	cyrilice
slovinština	jihoslovanská	asi 2,5 milionu	latinka
makedonština	jihoslovanská	asi 1,5–2 miliony	cyrilice
lužická srbština (horní a dolní)	západoslovanská	desítky tisíc	latinka
kašubština, rusínština	západo- / východoslovanská	statisíce	latinka / cyrilice

Které písmo jazyk používá, rozhodla hlavně historie: národy, které přijaly křesťanství z Říma, píší latinkou, národy ovlivněné Byzancí cyrilicí. Srbština a černohorština běžně používají obě písma.

Původ slovanských jazyků: praslovanština

Všechny slovanské jazyky pocházejí z praslovanštiny. Písemně se nedochovala, jazykovědci ji ale dobře rekonstruují. Za pravlast Slovanů se nejčastěji považuje oblast severně od Karpat mezi Vislou a Dněprem. Nejbližšími příbuznými slovanských jazyků jsou baltské jazyky – litevština a lotyština.

Mezi 5. a 7. stoletím se Slované rozšířili na obrovské území od Baltu po Peloponés a od Labe po Volhu. Ještě v 9. století si rozuměli téměř bez potíží; pak se praslovanština začala rozpadat na jednotlivé jazyky.

Staroslověnština, hlaholice a cyrilice

V roce 863 přišli na Velkou Moravu věrozvěstové Konstantin (Cyril) a Metoděj. Konstantin vytvořil první slovanské písmo – hlaholici – a bratři přeložili liturgické knihy do jazyka, kterému dnes říkáme staroslověnština. Byl to první spisovný slovanský jazyk.

Po vyhnání Metodějových žáků z Moravy se staroslověnská tradice přenesla do Bulharska. Tam koncem 9. století vznikla cyrilice, odvozená hlavně z řecké abecedy, která hlaholici postupně nahradila. Západní Slované, patřící k latinské církvi, přešli na latinku; v češtině se pro ni ujal diakritický pravopis, připisovaný Janu Husovi.

Společné znaky slovanských jazyků

Bohaté skloňování – šest až sedm pádů. Výjimkou jsou bulharština a makedonština, které pády téměř ztratily a mají člen na konci slova.
Slovesný vid – dvojice nedokonavých a dokonavých sloves (dělat – udělat), typický slovanský rys.
Předpony a přípony – z jednoho základu vzniká mnoho slov (psát, napsat, přepsat, podpis, spisovatel).
Společná základní slovní zásoba – voda, matka, bratr, den, noc, ruka nebo číslovky jsou ve všech jazycích podobné.
Rozdílný přízvuk – čeština a slovenština mají přízvuk na první slabice, polština na předposlední, ruština a ukrajinština pohyblivý; srbština, chorvatština a slovinština melodický.

Rozumějí si Slované navzájem?

Jen částečně. Nejlépe si rozumějí Češi a Slováci; dobře také mluvčí srbštiny, chorvatštiny a bosenštiny nebo ruštiny, ukrajinštiny a běloruštiny. Mezi skupinami je porozumění obtížné – a hlavně zrádné. Slovanské jazyky jsou plné „falešných přátel“, slov, která znějí stejně, ale znamenají něco jiného:

Jazyk	Slovo	Znamená	Česky by se zdálo
polsky	uroda	krása	úroda
polsky	zapach	vůně	zápach
rusky	pozor	hanba	pozor
rusky	čerstvyj	okoralý	čerstvý
slovensky	horký	hořký	horký
slovinsky	kruh	chléb	kruh

Proto se u smluv, návodů nebo úředních dokumentů nevyplatí spoléhat na „podobnost“ jazyků. I mezi češtinou a slovenštinou jsou rozdíly v právní a odborné terminologii větší, než se zdá.

Časté otázky

Kolik je slovanských jazyků?

Běžně se uvádí 13 až 15 spisovných slovanských jazyků – podle toho, zda se srbština, chorvatština, bosenština a černohorština počítají samostatně a zda se započítají menší jazyky jako kašubština nebo rusínština.

Kterým slovanským jazykem mluví nejvíce lidí?

Ruštinou – je mateřským jazykem asi 150 milionů lidí. Následují polština a ukrajinština.

Který jazyk je češtině nejbližší?

Slovenština. Ze západoslovanských jazyků má češtině blízko také polština a lužická srbština.

Jsou maďarština, rumunština nebo litevština slovanské jazyky?

Ne. Maďarština je ugrofinský jazyk, rumunština románský a litevština baltský – baltské jazyky jsou ale slovanským nejbližšími příbuznými.

Proč některé slovanské jazyky píší azbukou?

Rozhodla historie: národy pod vlivem Byzance a pravoslavné církve převzaly cyrilici, národy pod vlivem Říma latinku.

Překlady slovanských jazyků

Překládáme ze všech slovanských jazyků i do nich – osobní doklady pro úřady, smlouvy, technické texty, weby i e-shopy, u většiny jazyků i jako soudní překlad. Cenu a termín pošleme do 30 minut v pracovní době.