Hebrejština (ivrit) je semitský jazyk a úřední jazyk Státu Izrael. Mluví jí kolem 9 milionů lidí. Píše se zprava doleva abecedou o 22 písmenech, která zachycuje hlavně souhlásky. Je jediným jazykem, který se po téměř dvou tisíciletích užívání jen v náboženství a literatuře znovu stal mateřským jazykem milionů lidí.
Aktualizováno 16. 10. 2026 · čtení na 4 minut
| Jazyková rodina | afroasijská, semitská |
| Mluvčí | asi 9 milionů |
| Úřední jazyk | Izrael |
| Písmo | hebrejské, 22 písmen, zprava doleva |
| Nejstarší nápisy | 10. století př. n. l. |
| Obnova mluveného jazyka | konec 19. a začátek 20. století |
Obsah článku
- Historie hebrejštiny
- Znovuzrození jazyka
- Písmo a abeceda
- Gramatika
- Hebrejština, jidiš a arabština
- Na co myslet při překladu
- Časté otázky
Historie hebrejštiny: od Bible po modlitební knihy
Nejstarší hebrejské nápisy pocházejí z 10. století př. n. l. Biblická hebrejština je jazykem většiny Starého zákona (Tanachu). Po babylonském exilu v 6. století př. n. l. ji v běžném životě začala vytlačovat aramejština. Hebrejsky se ale mluvilo ještě několik staletí; v mišnaické hebrejštině byla kolem roku 200 n. l. sepsána Mišna, základ rabínské literatury.
Pak hebrejština jako mluvený jazyk vymizela. Židé v diaspoře mluvili jazyky svého okolí nebo vlastními židovskými jazyky – ve střední a východní Evropě jidiš, ve Středomoří ladinem. Hebrejština ale zůstala „svatým jazykem“ (lešon ha-kodeš): jazykem modliteb, náboženských textů, filozofie, poezie i dopisů mezi učenci z různých zemí. Nikdy se tak nepřestala číst a psát.
Jak se hebrejština znovu zrodila
Na konci 19. století se s rodícím se sionistickým hnutím objevila myšlenka obnovit hebrejštinu jako mluvený jazyk. Nejznámější postavou je Eli’ezer Ben Jehuda, který v roce 1881 přesídlil do Jeruzaléma. S rodinou mluvil výhradně hebrejsky – jeho syn bývá označován za prvního rodilého mluvčího moderní hebrejštiny –, vydával hebrejské noviny, tvořil slova pro moderní pojmy a sestavil rozsáhlý slovník.
Rozhodující ale byly školy: v nových zemědělských osadách se děti učily všechny předměty hebrejsky a hebrejština se pro ně stala prvním jazykem. V roce 1922 se stala jedním ze tří úředních jazyků britské mandátní Palestiny a po vzniku Izraele v roce 1948 jeho hlavním úředním jazykem. Normy dnes stanovuje Akademie hebrejského jazyka v Jeruzalémě.
Hebrejské písmo a abeceda
- 22 písmen označuje souhlásky; pět z nich (kaf, mem, nun, pe, cadi) má zvláštní tvar na konci slova.
- Zprava doleva se píše text, čísla ale zleva doprava.
- Samohlásky se běžně nepíšou. V Bibli, poezii, učebnicích a dětských knihách se značí tečkami a čárkami pod a nad písmeny (nikud).
- Velká a malá písmena hebrejština nerozlišuje. Vedle tištěného písma se při psaní rukou používá kurzíva s odlišnými tvary.
Gramatika: kořeny a dva rody
Jako v jiných semitských jazycích se slova tvoří z kořenů ze tří souhlásek: k-t-v dává katav (napsal), michtav (dopis) i katava (článek). Hebrejština rozlišuje dva rody, a to i ve slovesech a v oslovení – „ty píšeš“ se řekne jinak muži (ata kotev) a jinak ženě (at kotevet). Výslovnost moderní hebrejštiny vychází ze sefardské tradice; aškenázská výslovnost se udržuje v liturgii některých komunit.
Hebrejština, jidiš a arabština – jaký je rozdíl?
Jidiš se píše hebrejským písmem, jazykově je ale germánský – vychází ze středověké němčiny. Hebrejsky mluvící člověk mu bez znalosti němčiny nerozumí. Arabština je naopak hebrejštině příbuzná: oba jazyky jsou semitské, mají podobnou stavbu slov a mnoho společných kořenů (hebrejsky šalom, arabsky salám – mír). Písmem a slovní zásobou se ale liší natolik, že si mluvčí bez studia nerozumějí.
Na co myslet při překladu z hebrejštiny
- Rozvržení dokumentu. Hebrejský text běží zprava doleva, takže se u webů, letáků a tabulek zrcadlí celá sazba.
- Jména a data. Hebrejská jména lze do latinky přepsat různě – v dokladech se vychází z pasu. Izraelské doklady mohou obsahovat i data podle židovského kalendáře.
- Rod oslovení. Marketingové texty a formuláře je potřeba připravit s ohledem na to, zda oslovují muže, ženy, nebo obojí.
Časté otázky
Kolik písmen má hebrejská abeceda?
22 písmen, z nichž pět má zvláštní koncový tvar. Všechna písmena označují souhlásky; samohlásky se značí jen v některých textech.
Píše se hebrejština zprava doleva?
Ano, text se píše a čte zprava doleva. Čísla se ale píšou zleva doprava.
Kolik lidí mluví hebrejsky?
Kolem 9 milionů lidí, většina z nich v Izraeli. Pro více než polovinu z nich je hebrejština mateřským jazykem.
Jaký je rozdíl mezi hebrejštinou a jidiš?
Hebrejština je semitský jazyk, jidiš germánský jazyk vycházející z němčiny. Oba se ale píšou hebrejským písmem a jidiš obsahuje mnoho hebrejských slov.
Je hebrejština podobná arabštině?
Oba jazyky jsou semitské a mají podobnou stavbu i mnoho společných kořenů. Bez studia si ale jejich mluvčí nerozumějí.
Překlady hebrejštiny
Překládáme z hebrejštiny i do hebrejštiny – osobní dokumenty, smlouvy, obchodní korespondenci i texty pro weby. Cenu a termín vám pošleme do 30 minut v pracovní době, poptávka je nezávazná.