Semitské jazyky jsou nejvýznamnější větví afroasijské jazykové rodiny. Patří k nim arabština, hebrejština, aramejština, amharština, tigriňa a maltština a vymřelé jazyky starověku jako akkadština nebo féničtina. Mluví jimi přes 400 milionů lidí na Blízkém východě, v severní a východní Africe a na Maltě. Typické jsou pro ně kořeny ze tří souhlásek a písma, která zapisují hlavně souhlásky.
Aktualizováno 16. 10. 2026 · čtení na 3 minut
| Jazyková rodina | afroasijská |
| Počet mluvčích | přes 400 milionů |
| Největší jazyk | arabština |
| Skupiny | východo-, středo- a jihosemitské |
| Písmo | arabské, hebrejské, etiopské; maltština latinkou |
| Nejstarší doklady | akkadština, 3. tisíciletí př. n. l. |
Obsah článku
- Seznam semitských jazyků
- Rozdělení semitských jazyků
- Dějiny a fénické písmo
- Kořeny ze tří souhlásek
- Na co myslet při překladu
- Časté otázky
Seznam semitských jazyků
| Jazyk | Mluvčí | Kde se mluví | Písmo |
|---|---|---|---|
| arabština | přes 300 milionů rodilých | severní Afrika, Blízký východ, Arabský poloostrov | arabské |
| amharština | desítky milionů | Etiopie | etiopské (ge’ez) |
| tigriňa | asi 9 milionů | Eritrea, sever Etiopie | etiopské (ge’ez) |
| hebrejština | asi 9 milionů | Izrael | hebrejské |
| maltština | asi 0,5 milionu | Malta | latinka |
| novoaramejské jazyky | statisíce | Irák, Sýrie, Turecko, diaspora | syrské, hebrejské |
| akkadština, féničtina, ugaritština | vymřelé | Mezopotámie, Levanta | klínové, fénické |
Rozdělení semitských jazyků
- Východosemitské – vymřelá akkadština (babylonština a asyrština), jazyk Mezopotámie.
- Středosemitské – arabština, hebrejština, aramejština a vymřelá ugaritština, féničtina a punština Kartága.
- Jihosemitské – etiopské jazyky (amharština, tigriňa, tigre a liturgický ge’ez) a moderní jihoarabské jazyky v Jemenu a Ománu.
Zvláštní postavení má maltština: vyvinula se z arabštiny, převzala ale velké množství italských a anglických slov. Je jediným semitským jazykem, který je úředním jazykem Evropské unie, a jediným, který se úředně píše latinkou.
Nejstarší dějiny a fénické písmo
Semitské jazyky patří k nejstarším písemně doloženým jazykům světa. Akkadština se v Mezopotámii psala klínovým písmem už ve 3. tisíciletí př. n. l. a v 2. tisíciletí se stala jazykem diplomacie celého Předního východu – akkadsky si dopisovali egyptští faraoni s chetitskými a babylonskými panovníky.
Ještě větší vliv měli Féničané. Kolem roku 1000 př. n. l. používali hláskové písmo o 22 znacích, které zachycovalo jen souhlásky. Z něj vzniklo řecké písmo a z řeckého latinka i cyrilice; přes aramejské písmo pak hebrejské a arabské. Abecedu, kterou čtete tento text, tak máme v posledku od semitských obchodníků. Aramejština byla od 1. tisíciletí př. n. l. společným jazykem Blízkého východu; mluvil jí i Ježíš a jsou v ní psané části biblických knih Daniel a Ezdráš.
Kořeny ze tří souhlásek: jak fungují semitské jazyky
Nejcharakterističtějším rysem je systém souhláskových kořenů. Většina slov vychází z kořene ze tří souhlásek, který nese základní význam; samohlásky, předpony a přípony k němu přidávají gramatickou informaci. V arabštině kořen k-t-b souvisí s psaním:
| Arabské slovo | Význam |
|---|---|
| kataba | napsal |
| kitáb | kniha |
| kátib | písař, spisovatel |
| maktab | kancelář, psací stůl |
| maktaba | knihovna, knihkupectví |
Stejný princip funguje v hebrejštině (katav – napsal, michtav – dopis). Dalšími společnými rysy jsou psaní zprava doleva (arabština, hebrejština, aramejština), dva gramatické rody, rozlišení rodu i ve slovesech a hrdelní hlásky, které evropské jazyky nemají.
Na co myslet při překladu ze semitských jazyků
- Směr písma. U arabských a hebrejských textů se zrcadlí celé rozvržení – číslování, tabulky i grafika. Počítejte s tím u webů, letáků a aplikací.
- Přepis jmen. Arabská a hebrejská jména lze do latinky přepsat několika způsoby; v dokladech se vychází z pasu.
- Varianta jazyka. Spisovná arabština je srozumitelná všude, marketingový text ale může znít přirozeněji v místní variantě – egyptské, levantské nebo marocké.
Časté otázky
Co jsou semitské jazyky?
Větev afroasijské jazykové rodiny, ke které patří arabština, hebrejština, aramejština, amharština, tigriňa a maltština. Jsou pro ně typické kořeny ze tří souhlásek.
Kterým semitským jazykem mluví nejvíce lidí?
Arabštinou – je mateřským jazykem více než 300 milionů lidí a úředním jazykem přibližně 25 zemí.
Je maltština semitský jazyk?
Ano. Maltština se vyvinula z arabštiny, píše se ale latinkou a obsahuje mnoho italských a anglických slov. Je jediným semitským úředním jazykem EU.
Jsou turečtina a perština semitské jazyky?
Ne. Turečtina je turkický jazyk a perština indoevropský. Obě ale převzaly mnoho arabských slov a perština se píše arabským písmem.
Jakým jazykem mluvil Ježíš?
Podle převažujícího názoru historiků aramejsky, tehdejším společným jazykem Blízkého východu. Hebrejštinu znal jako jazyk Písma.
Překlady arabštiny a hebrejštiny
Překlady z arabštiny a hebrejštiny i do nich zajistíme pro firmy i jednotlivce – smlouvy, obchodní korespondenci, weby i osobní doklady. Cenu a termín pošleme do 30 minut v pracovní době. Ceny najdete v ceníku překladů.