Germánské jazyky jsou větev indoevropské jazykové rodiny, ke které patří angličtina, němčina, nizozemština, švédština, dánština, norština, islandština a několik menších jazyků. Jako mateřským jazykem jimi mluví více než 500 milionů lidí – díky angličtině jde o nejrozšířenější jazykovou skupinu světa. Dělí se na západogermánské, severogermánské a vymřelé východogermánské jazyky.
Aktualizováno 16. 10. 2026 · čtení na 6 minut
| Jazyková rodina | indoevropská |
| Počet mluvčích | přes 500 milionů rodilých mluvčích |
| Největší jazyky | angličtina, němčina, nizozemština |
| Skupiny | západogermánské, severogermánské, východogermánské (vymřelé) |
| Nejstarší památky | runové nápisy (2. stol.), gótská Bible (4. stol.) |
| Písmo | latinka, dříve runy |
Obsah článku
- Seznam germánských jazyků
- Rozdělení germánských jazyků
- Je angličtina germánský jazyk?
- Původ a nejstarší památky
- Společné znaky
- Hlavní jazyky podrobněji
- Časté otázky
Jaké jsou germánské jazyky – seznam
Přehled živých germánských jazyků s přibližným počtem rodilých mluvčích:
| Jazyk | Skupina | Rodilí mluvčí | Kde se mluví |
|---|---|---|---|
| angličtina | západogermánská | asi 380 milionů | Velká Británie, Irsko, USA, Kanada, Austrálie a další |
| němčina | západogermánská | asi 95 milionů | Německo, Rakousko, Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Lucembursko |
| nizozemština | západogermánská | asi 24 milionů | Nizozemsko, belgické Flandry, Surinam |
| afrikánština | západogermánská | asi 7 milionů | Jihoafrická republika, Namibie |
| švédština | severogermánská | asi 10 milionů | Švédsko, Finsko |
| dánština | severogermánská | asi 6 milionů | Dánsko, Grónsko, Faerské ostrovy |
| norština | severogermánská | asi 5 milionů | Norsko |
| jidiš | západogermánská | asi 0,5–1 milionu | komunity v USA, Izraeli, Evropě |
| fríština | západogermánská | asi 0,5 milionu | nizozemské Frísko, sever Německa |
| lucemburština | západogermánská | asi 0,4 milionu | Lucembursko |
| islandština | severogermánská | asi 0,35 milionu | Island |
| faerština | severogermánská | asi 70 tisíc | Faerské ostrovy |
V Evropě jsou germánské jazyky úředními jazyky Spojeného království, Irska (vedle irštiny), Německa, Rakouska, Švýcarska (vedle francouzštiny, italštiny a rétorománštiny), Lichtenštejnska, Lucemburska, Belgie, Nizozemska, Dánska, Švédska, Finska (švédština), Norska, Islandu a Malty (angličtina vedle maltštiny).
Rozdělení germánských jazyků
- Západogermánské jazyky – angličtina a fríština (anglofríská větev), němčina, nizozemština, afrikánština, lucemburština a jidiš.
- Severogermánské (skandinávské) jazyky – švédština, dánština, norština, islandština a faerština. Vyvinuly se ze staré severštiny, jazyka Vikingů.
- Východogermánské jazyky – dnes vymřelé. Nejlépe známe gótštinu; dalšími byly vandalština a burgundština.
Je angličtina germánský jazyk?
Ano. Angličtina je západogermánský jazyk; nejbližšími příbuznými jsou jí fríština, nizozemština a němčina. Vznikla z dialektů Anglů, Sasů a Jutů, kteří v 5. století připluli do Británie z dnešního severního Německa a Dánska.
Na první pohled může působit „románsky“, protože po normanském výboji v roce 1066 převzala tisíce slov z francouzštiny a latiny – podle odhadů tvoří slova románského původu více než polovinu slovníku. Gramatika a nejčastější slova (I, you, the, and, have, be, go, water, house) jsou ale germánská. Proto má angličtina dvojice synonym – germánské begin, ask, help a románské commence, inquire, assist.
Původ a nejstarší památky germánských jazyků
Společný předek, pragermánština, se písemně nedochoval – jazykovědci ho rekonstruují srovnáváním pozdějších jazyků. Formoval se pravděpodobně v posledním tisíciletí před naším letopočtem v jižní Skandinávii a na severu dnešního Německa. O Germánech té doby víme hlavně z textů řeckých a římských autorů, například z Tacitovy Germanie.
Nejstarší germánské texty jsou krátké runové nápisy ze 2. století n. l. První rozsáhlou památkou je gótský překlad Bible, který ve 4. století pořídil biskup Wulfila – a zároveň jediný delší text ve východogermánském jazyce. S kolonizací se germánské jazyky, především angličtina, rozšířily na všechny kontinenty.
Společné znaky germánských jazyků
- Přízvuk na první slabice – podobně jako v češtině.
- Zjednodušené skloňování – z indoevropských pádů zůstaly nejvýše čtyři (němčina, islandština), angličtina a skandinávské jazyky je téměř ztratily.
- Dva jednoduché slovesné časy – přítomný a minulý; ostatní se tvoří pomocnými slovesy (I have asked, ich werde fragen).
- Silná a slabá slovesa – silná mění kmenovou samohlásku (sing – sang – sung, singen – sang – gesungen), slabá tvoří minulý čas příponou -d/-t (ask-ed, frag-te).
- Silné a slabé skloňování přídavných jmen – v němčině schönes Wetter, ale das schöne Wetter.
- Sloveso na druhém místě ve větě (tzv. V2) – platí v němčině, nizozemštině i skandinávských jazycích; angličtina je výjimkou.
Grimmův zákon
Germánské jazyky se od ostatních indoevropských odlišily soustavnou změnou souhlásek, kterou v 19. století popsal německý filolog Jacob Grimm – ano, jeden z bratří Grimmů, autorů pohádek. Je dobře vidět při srovnání s latinou nebo sanskrtem:
| Změna | Negermánský jazyk | Germánský jazyk |
|---|---|---|
| p → f | latinsky pes, pedis (noha) | anglicky foot, německy Fuß |
| t → th | latinsky tres (tři) | anglicky three |
| d → t | latinsky decem (deset) | anglicky ten, německy zehn |
| bh → b | sanskrt bhrātar (bratr) | anglicky brother, německy Bruder |
Hlavní germánské jazyky podrobněji
Angličtina
Angličtina je rodným jazykem zhruba 380 milionů lidí a jako druhý nebo cizí jazyk ji používá více než miliarda dalších – je hlavním jazykem obchodu, vědy a internetu. Je nejvíce „analytickým“ germánským jazykem: koncovky téměř zmizely a vztahy ve větě vyjadřuje pevný slovosled. Zvláštností je rozlišování průběhovosti – I go (chodím) a I am going (právě jdu).
Němčina
Němčina je mateřským jazykem asi 95 milionů lidí a nejrozšířenějším mateřským jazykem v Evropské unii. Od ostatních západogermánských jazyků ji odlišuje druhé posouvání hlásek: anglické water, apple, make odpovídá německému Wasser, Apfel, machen. Němčina má čtyři pády, tři rody, velká písmena u všech podstatných jmen a „rámcovou“ větu – ve vedlejší větě stojí sloveso až na konci. Zajímavostí jsou pseudoanglicismy jako das Handy (mobilní telefon), které v angličtině v tomto významu neexistují.
Nizozemština
Nizozemštinou mluví asi 24 milionů lidí v Nizozemsku, v belgických Flandrech (kde se jí říká vlámština) a v Surinamu; vyvinula se z ní i afrikánština. Za nejstarší nizozemskou větu se považuje zápis z 11. století: Hebban olla vogala nestas hagunnan, hinase hic enda thu, wat unbidan we nu – „Všichni ptáci už začali stavět hnízda, jen já a ty ne – na co čekáme?“ Pády nizozemština téměř nemá a rozlišuje dva členy, de a het.
Švédština
Švédština je mateřským jazykem asi 10 milionů lidí ve Švédsku a ve Finsku, kde je druhým úředním jazykem. Má dva rody, určitý člen připojuje na konec slova (hus – dům, huset – ten dům) a podobně jako norština používá melodický přízvuk, který rozlišuje jinak stejně znějící slova. Švédové převzali české slovo robot, my od nich ombudsman a skanzen – podle stockholmského muzea Skansen.
Norština a dánština
Norštinou mluví asi 5 milionů lidí a má dvě rovnocenné spisovné podoby, bokmål a nynorsk – proč vznikly, vysvětlujeme na stránce překlady norštiny. Dánštinou mluví kolem 6 milionů lidí. Psaná dánština je velmi blízká norskému bokmålu, výslovnost se ale výrazně liší – dánština „polyká“ souhlásky a používá ráz zvaný stød. Zrádné je i počítání: 50 je halvtreds, doslova „dvě a půl krát dvacet“.
Islandština a faerština
Islandština je nejkonzervativnějším germánským jazykem. Zachovala čtyři pády i tvarosloví staré severštiny, takže Islanďané čtou středověké ságy téměř bez potíží. Nová slova raději tvoří z vlastních kořenů – počítač je tölva, složenina slov „číslo“ a „věštkyně“. Příbuznou faerštinou mluví asi 70 tisíc obyvatel Faerských ostrovů.
Časté otázky
Je angličtina germánský jazyk?
Ano. Angličtina patří k západogermánským jazykům, stejně jako němčina a nizozemština. Velkou část slovní zásoby sice převzala z francouzštiny a latiny, gramatika a nejběžnější slova jsou ale germánská.
Jaké jsou germánské jazyky?
Mezi živé germánské jazyky patří angličtina, němčina, nizozemština, afrikánština, fríština, lucemburština, jidiš, švédština, dánština, norština, islandština a faerština. Vymřelé jsou východogermánské jazyky, například gótština.
Kolik lidí mluví germánskými jazyky?
Jako mateřským jazykem více než 500 milionů lidí. Pokud započítáme i ty, kdo mluví anglicky jako cizím jazykem, jde o více než 1,5 miliardy lidí.
Který germánský jazyk je nejbližší angličtině?
Fríština, kterou se mluví v nizozemském Frísku a na severu Německa. Ze „velkých“ jazyků má angličtině nejblíže nizozemština.
Je jidiš germánský jazyk?
Ano. Jidiš vychází ze středověké němčiny, píše se ale hebrejským písmem a obsahuje mnoho hebrejských a slovanských slov. Více v článku Jidiš.
Překlady germánských jazyků
Překládáme ze všech hlavních germánských jazyků i do nich – smlouvy, technické texty, weby i osobní doklady, u většiny jazyků i jako soudní překlad. Cenu a termín pošleme do 30 minut v pracovní době.