Překlady norštiny

Potřebujete překlad do norštiny nebo z norštiny do češtiny? Přeložíme smlouvy, obchodní a technické texty, weby i osobní doklady – běžně i jako soudně ověřený překlad. Cenu a termín vám pošleme do 30 minut v pracovní době, překládáme 365 dní v roce.

Norština v kostce

Norština je severogermánský jazyk a úřední jazyk Norska, kde jí mluví zhruba 5 milionů lidí. Má dvě rovnocenné spisovné podoby – bokmål a nynorsk – a se švédštinou a dánštinou je do značné míry vzájemně srozumitelná.

Co do norštiny a z norštiny překládáme

Do norštiny a z norštiny překládáme smlouvy, technickou dokumentaci a weby pro norské partnery a doklady pro práci a pobyt v Norsku – vysvědčení, diplomy, potvrzení o zaměstnání či rodné listy, i jako soudní překlad.

Nejčastější zakázky z norštiny a do norštiny

Bokmål, nebo nynorsk?

Norština má dvě rovnocenné spisovné podoby. Liší se pravopisem, tvary slov i částí slovní zásoby:

• Bokmål používá velká většina Norů, většina médií i firem. Učí se jako „norština“ i v zahraničí.
• Nynorsk píše zhruba desetina obyvatel, hlavně v západním Norsku. Státní instituce musí používat obě podoby.
• Příklad rozdílu: „já nejsem“ je v bokmålu jeg er ikke, v nynorsku eg er ikkje.

Pokud nenapíšete jinak, překládáme do bokmålu. Text pro obec nebo instituci v západním Norsku nám raději dejte vědět.

Jak vznikly dvě norštiny

Norština se vyvinula ze staré severštiny (norrønt), jazyka Vikingů, kterým se mluvilo v Norsku, Dánsku, Švédsku i ve vikingských osadách na Islandu a ostrovech Severního moře. Ve středověku byla norština jazykem bohaté literatury. Po morové epidemii v polovině 14. století, která zahubila velkou část obyvatel a vzdělaných kněží, však její písemná podoba upadla.

Od konce 14. století bylo Norsko spojeno s Dánskem a úředním i spisovným jazykem se na více než čtyři staletí stala dánština. Norská nářečí přežila hlavně na venkově, v odlehlých údolích a u fjordů.

Když se Norsko v roce 1814 oddělilo od Dánska (a až do roku 1905 bylo v unii se Švédskem), začalo se hledat, jak by měl vypadat vlastní spisovný jazyk. Vznikly dva proudy:

• Riksmål / bokmål – postupné „ponoršťování“ dánštiny, jak se psala a vyslovovala ve městech, zejména v Kristianii (dnešním Oslu). Prosazovali ji spisovatel Henrik Wergeland a jazykovědec Knud Knudsen.
• Landsmål / nynorsk – nový jazyk, který v polovině 19. století sestavil jazykovědec Ivar Aasen z venkovských nářečí, zejména západonorských. V roce 1885 byl zrovnoprávněn s dánsko-norskou normou.

V roce 1929 dostaly obě podoby dnešní názvy – bokmål („knižní jazyk“) a nynorsk („nová norština“). Plány na jejich sloučení do jednotné „samnorsk“ se nakonec opustily a obě normy existují dodnes. Vedle nich se neoficiálně používá konzervativní riksmål.

Norština, švédština a dánština

Norové, Švédové a Dánové si do značné míry rozumějí. Psaná norština (bokmål) je velmi blízká dánštině, výslovností má ale blíž ke švédštině. Pro překlad to přesto neplatí – smlouva nebo návod pro norského zákazníka musí být v norštině, ne ve „skandinávštině“. Překlady do švédštiny a dánštiny zajistíme také. O celé jazykové rodině si můžete přečíst v článku Germánské jazyky.

Soudní (ověřený) překlad norštiny

Pro úřady, soudy a školy vyhotovíme soudní překlad do norštiny i z norštiny s doložkou soudního překladatele – v listinné podobě i s elektronickou doložkou. Soudní překlady stojí od 449 Kč za normostranu, nejčastější osobní dokumenty vyhotovíme obvykle za 1–2 dny. Více na stránce soudní překlady.

Doklady pro norské úřady a zaměstnavatele

Norsko není členem EU, ale patří do Evropského hospodářského prostoru. Pro doklady to znamená:

• Nařízení EU o veřejných listinách se na Norsko nevztahuje – u českých veřejných listin proto norský úřad může požadovat apostilu. Apostilu sami nevyřizujeme; obvykle se opatřuje ještě před vyhotovením soudního překladu.
• Některé norské instituce vyžadují překlad od překladatele autorizovaného přímo v Norsku (statsautorisert translatør), jiné přijmou i překlad do angličtiny. Před objednáním se proto zeptejte instituce, které dokument předkládáte.
• Pro české úřady vyhotovíme soudní překlad norských dokladů do češtiny.

Ceny a termíny překladů norštiny

Běžný překlad norštiny stojí od 449 Kč za normostranu, soudní překlad od 449 Kč za normostranu. V tabulce je orientační přehled nejčastějších zakázek – přesnou cenu i termín vždy uvedeme v nezávazné nabídce do 30 minut v pracovní době. Ceny všech jazyků najdete v ceníku překladů.

Typické situace z praxe

• Práce v Norsku. Zaměstnavatel chce doložit kvalifikaci. Přeložíme vysvědčení, výuční list a potvrzení o praxi – nebo poradíme, zda vám nebude stačit anglický překlad.
• Dávky a daně. Pro norské úřady se často dokládají rodné listy dětí a potvrzení z Česka. Přeložíme je najednou a se stejnou terminologií.
• Dodávky pro norského odběratele. Technická dokumentace, prohlášení o shodě a návody přeložíme do norštiny tak, aby odpovídaly norským zvyklostem.

Na co si dát u norských překladů pozor

• Jedna norma v celém textu. Míchání bokmålu a nynorsku působí jako chyba – u delších zakázek proto držíme jednu normu.
• Písmena æ, ø, å musí být správně i ve jménech, adresách a názvech firem.
• Tykání. Norové si tykají i v obchodní komunikaci. Doslovně přeložené české vykání působí v norském textu nezvykle formálně.
• Čísla. Desetinná čárka a mezera mezi tisíci (1 250,50 kr) – podobně jako v češtině, na rozdíl od angličtiny.

Jak to probíhá

1. Nahrajete dokument – stačí sken nebo fotka.
2. Zvolíte jazyk – do norštiny, nebo z norštiny.
3. Do 30 minut v pracovní době vám pošleme cenu a termín.
4. Nabídku potvrdíte a hotový překlad si stáhnete v zákaznickém účtu.

Časté otázky

Překlady dalších jazyků

Překlady švédštinyPřeklady dánštinyPřeklady němčiny

Pošlete nám text k nacenění

Nahrajte dokument a do 30 minut v pracovní době vám pošleme cenu a termín. Poptávka je nezávazná.