Zlín
Na Moravě se nachází město Zlín. Je městem krajským, ale zároveň je i městem statutárním jako všechna krajská města v naší republice. Můžeme ho najít v údolí krásné řeky Dřevnice na rozhraní Hostýnských a Vizovických vrchů. Žije tu přibližně 75 tisíc obyvatel.
Historie města
Poprvé o tomto městě slyšíme v roce 1322. Tehdy tuto osadu koupila královna Eliška Rejčka. Tato osada byla věnována klášteru, který se tehdy na území tohoto města nacházel. Zlín byl tehdy střediskem okolního valašského osídlení a to hlavně řemeslnicko-cestovním. Byla mu věnována i městská práva a to v roce 1397. Mezi ty nejvýznamnější práva patřila především vaření piva a právo pořádat městské trhy. Tyto práva byla v té doba ta nejžádanější.
V 19. Století se město nacházelo na rozhraní moravských národopisných oblastí. Byly tři. Valašsko, Slovácko a Haná. Město v této době (až do konce 19. Století) se nijak extrémně nelišilo od jiných valašských středisek (třeba od sousedního města Vizovice).
Když byly v roce 1850 zřízeny okresy, byl Zlín přičleněn k sousednímu okresu Napajedla a rovněž i politickému okresu Uherské Hradiště. V této době počet obyvatel ani zdaleka nepřesáhl pětitisícovou hranici. Vlastně ani třítisícovou. Prudký nárůst obyvatel se odehrál až ve století dvacátém. Většina asi ví, čím to bylo způsobeno. Mohl za to výborný člověk a podnikatel Tomáš Baťa, který v tomto městě založil svou obuvnickou firmu. Stalo se tak v roce 1894. To způsobilo velký příliv obyvatel.
Zlín se stal postupně moderním městským centrem a to hlavně až po roce 1926. Za tím můžeme, jak už bylo zmíněno, hledat Tomáše Baťu, který do města pozval velkou řadu skvělých a renomovaných architektů. Město se změnilo na úžasnou aglomeraci plnou krásné funkcionalistické architektury. Krásy toho slohu můžeme ve Zlíně obdivovat i dnes.
Za éry Tomáše Bati rostly kolonie typických „baťovských“ staveb. Byly to hlavně rodinné domky, ale také domy výškové. Tou nejproslulejší stavbou z té doby je zřejmě pro většinou 77,5 metrů vysoký mrakodrap. Tehdy to bylo sídlo ředitelství firmy. Většina lidí zřejmě zná velice obdivovanou pojízdnou kancelář.
V roce 1949 bylo město přejmenováno. Rovněž byly přejmenovány i některé jeho části. Novým názvem toho města byl „Gottwaldov“. Toto jméno je odvozeno od prvního komunistického prezidenta Československa, kterým byl Klement Gottwald. Ve 30. Letech tohoto století rovněž vznikaly známé zlínské filmové seriály, které byly proslaveny především animovanými díly. Za tím stali především Karel Zeman a Hermína Týrlová. Po roce osmašedesátém začala i stavba toho největšího zlínského panelového sídliště. Ten, kdo Zlín zná, ví, že se jedná o Jižní Svahy. Stavba byla dokončena až v 80. Letech. Po „sametové revoluci“ v roce 1989 navštívil Zlín sám Tomáš Baťa mladší a díky tomu bylo městu přiděleno staronový název Zlín. Došlo k tomu na začátku roku 1990. V tomtéž roce se Zlín stal i statutárním městem. O 11 let později byla založena Univerzita Tomáše Bati.
Rok co rok narůstá mezi občany některý části (především na okraji města) nespokojenost se správou a vedením města. Začalo to zhruba roku 1990. Jako důsledek této nespokojenosti došlo v minulosti k osamostatnění několika dnes již bývalých částí města Zlín. Jsou to: Lhota, Lípa, Tečovice, Karlovice, Březnice a Ostrata. Čím dál více sílí požadavky na přeměnu Zlína v územně členění statutární město se samosprávnými městskými částmi. Magistrát se tomu však zatím úspěšně brání.
Současnost
Jak už bylo zmíněno, dnes je Zlín sídlem kraje Zlínského. Je to hlavně ale významné obchodní, kulturní a průmyslové centrum. Je zde soustředěno velké množství středních škol, mateřský škol, základních škol, ale i třeba gymnázií. Je tu i univerzita. Jsou zde (dokonce) i tři nemocnice. Je zde i pobočka okresního soudu a i pobočka brněnského krajského soudu.
V roce 2008 (v květnu) došlo k dostavení obchodního a zábavního centra Zlaté jablko, které se nachází na zlínském náměstí Míru. Můžeme zde najít i bývalé historické budovy Záložny. Když se toto centrum stavělo, byla jedna z podmínek zachování jedné části domu. Přední části. Důvod je jasný. Bylo to hlavně z důvodu historického významu pro město Zlín.
Zlín je velice bohaté město, co se kultury týče. Na své si zde přijde opravdu každý. Nachází se zde Městské divadlo, Filharmonie Bohuslava Martinů, Velké Kino, Krajská knihovna Františka Bartoše nebo třeba i Muzeum obuvi. Je toho však mnohem, mnohem více.
Město Zlín je i městem sportu. Nejoblíbenějším sportem je jednoznačně lední hokej. Tým tohoto města totiž válí v nejvyšší české hokejové lize a poměrně se mu daří. Ve městě se ale nachází i fotbalový stadion. Tento sport (fotbal) v posledních letech hokeji zdatně konkuruje. Fotbalový tým tohoto města se totiž před pár lety probojoval zpátky (po několika letech absence) do nejvyšší fotbalové ligy. Zatím není tak úspěšný, jak by si asi fanoušci přáli, ale jednou to může být jinak. Ve městě můžeme najít stadion Letná, Zimní stadion Luďka Čajky, PSG Arenu nebo atletický stadion. V zimním období si na své přijdou i milovníci zimných sportů. V centru je totiž v zimě provozována lyžařská sjezdovka v centru města. Každoročně se jezdí i motoristický závod Barum Rally.
Co asi obyvatelům tohoto města nejvíce vadí, je, že Zlín leží relativně stranou od hlavních dopravních tahů. Je to zapříčiněno hlavně tím, že k rozvoji Zlína došlo relativně pozdě, až ve 20. Století, kdy v naší republice již existovala hlavní železniční síť. Možná to je také tím, že vinou druhé světové „vojny“ se neuskutečnily dopravní projekty, které byly plánovány panem Baťou. Tím posledním důvodem je rozpad Československa v roce 1993. I Zlín má svou městskou hromadnou dopravu, která je zajišťována trolejbusy a autobusy.
Z tohoto města také pochází řada známých osobností. Mezi ty nejznámější patří herci Josef Abrhám, Ilja Prachař nebo Jan Libíček. Ze sportovců jsou to například Martin a Roman Hamrlíkovi, atlet Tomáš Dvořák nebo hokejový brankář Martin Čechmánek.
Části města
Město se skládá z 15 katastrálních území, je to od roku 2009. Až na dvě výjimky odpovídají tyto katastrální území na šestnáct místních částí: Zlín, Prštné, Louky nad Dřevnicí, Mladcová, Příluky u Zlína, Jaroslavice u Zlína, Kudlov, malenovice, Klečůvka, Kostelec u Zlína (do konce roku 1948 nesla tato obec název Kostelec u Štípy),
Magistrát města se nachází na náměstí Míru 12. Primátorem je v současné době pan Adámek.
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Zl%C3%ADn