Estonština je jazyk, který nám, Čechům, může připadat poměrně exoticky. Rozhodně se jedná o jazyk, u kterého o zajímavosti není nouze: například to, že má trojí délku hlásek: krátkou, dlouhou a předlouhou. Tyto různé délky mají nejen samohlásky, ale i souhlásky. Tak je to při výslovnosti. V psané podobě se dlouhá a předlouhá výslovnost hlásek nerozlišuje. Samotné samohlásky jsou v estonštině velice důležité. Je jich devět (u, o, a, õ, ü, ö, ä, e, i) a tvoří celkem 36 dvojhlásek. Některá slova obsahují pouze samohlásky, např. öö (noc), nebo ei (ne). Víte například co je Aa, Oe nebo Ao? Jsou to názvy vesnic ležících v Estonsku. Pro nás Čechy existuje v estonštině i další jazyková zajímavost, a to že uprostřed Estonska mezi bažinami a lesy leží vesnice, která má název Kuku.
Jak se tedy utvářela estonština a jaké vlivy na ni působily? Kořeny moderní estonštiny lze najít minimálně v posledních 2000 letech, kdy se na estonském území mluvilo dialekty. Z těchto dialektů se postupně odlišily jazyky jako finština, karelština, vepština, votština, livonština a také estonština.
Za nejstarší doložené estonské slovo se považuje slovo Taraconta (Tharaconta), které použil kněž Aethicus Ister ve svém díle Cosmographia z 8. století. Jde pravděpodobně buď o označení celého Estonska, nebo jeho největšího ostrova Saaremaa. Název Taraconta lze vyložit jako spojení slov Taara a kond. Taara byl zřejmě jedním z nejdůležitějších bohů starých Estonců a přípona -kond (staroestonsky -konda) v estonštině označuje skupinu lidí. Slovo „Taraconta“ tak mohlo označovat buď Estonce jako „uctívače boha Taary“, nebo estonské území jako „země boha Taary“.
Nejstarší doložené prameny estonštiny lze nalézt v latinských kronikách ze 13. století. Jedná se o osobní a místní jména, slova a obraty. Například latinsky psaná kronika Heinrici Chronicon Livoniae popisuje křížové výpravy německých a skandinávských křižáků proti Estoncům a obsahuje slova a části vět v estonštině. Právě v důsledku křížových výprav se na území dnešního Estonska a Lotyšska usadila dolnoněmecká šlechta a měšťané. A přesto, že v průběhu následujících 700 let se na tomto území střídala období různé cizí nadvlády (dánské, polské, švédské, ruské), byla to právě dolní němčina, horní němčina a také místní dialekty baltské němčiny, které nejsilněji ovlivnily estonský jazyk.
První tištěný doklad estonštiny pochází z období reformace v 16. století. Z této doby pochází také nejstarší známý souvislý estonský text známý jako rukopis Kullammaa. Jde o jedenáct dochovaných stránek luteránského katechismu, které obsahují dvě modlitby – Otčenáš a Zdrávas Maria – vyznání víry.
První estonské gramatiky a slovníky byly sestaveny v 17. století v němčině a latině. Autorem první z nich byl v roce 1637 německý farář Heinrich Stahl. O několik desítek let později byly vydány překlady Nového zákona, nejdříve v tartuské jazykové variantě, později v tallinnské variantě. Tartuská varianta byla chápána jako jižní a mluvilo se jí v okolí Tartu, tallinnská varianta se označovala jako severní a mluvilo se jí v okolí Tallinnu. Obě varianty měly snahu stát se spisovným jazykem. Avšak v roce 1708 během války mezi Švédy a Rusy došlo k vypálení Tartu a obyvatelé Tartu byli deportováni do Ruska. Jižní varianta byla oslabena a základem pro spisovný jazyk se tak stala varianta severní.
V období národního obrození, tj. v polovině 19. století, došlo k prudkému rozvoji estonštiny, která se z jazyka rolníků stala jazykem kultury. Dřívější autoři píšící estonsky byli většinou pastoři. Jejich hlavním jazykem byla němčina. Estonštinu tak zdaleka neovládali dobře, což bylo na jejich projevu dost patrné. Až právě počátkem 19. století začali estonsky psát autoři, kteří měli estonštinu za svůj první jazyk. Stoupenci národního hnutí se orientovali na tallinnskou variantu, tj. severní, která se pak koncem století stala normou. Při obnově jazyka vycházeli vzdělanci ze zkušenosti Finů, a to jak z jejich přístupu k tvorbě nových slov, tak i z výpůjček ze slovní zásoby již přejatých finštinou. Estonština se začala používat také ve vědě. Karl August Hermann v roce 1884 vydal první gramatiku estonštiny psanou estonsky, což hrálo významnou roli při její standardizaci.
Následující verše byly užívány během estonského národního obrození. Napsal je Kristjan Jaak Peterson, zakladatel estonské národní literatury a moderní estonské poezie. Den jeho narození se v Estonsku každoročně slaví jako Den mateřského jazyka:
Kas siis selle maa keel
Laulutuules ei või
Taevani tõustes üles
Igavikku omale otsida?
Při volném překladu do češtiny mají verše následující význam:
Neměl by jazyk tohoto národa
zpívaje ve větru
stoupat k nebesům
a následovat věčnost?
Estonština byla oficiálním jazykem Estonska od vyhlášení nezávislosti v r. 1918. V témže roce byl vydán první normativní slovník estonštiny. Standardizace jazyka a přísné dodržování jazykových pravidel se v období sovětské okupace v letech 1940-1991 staly způsobem národního odporu. Používání estonštiny bylo jedním z nejsilnějších projevů národní identity. Díky tomu, že sovětské úřady nezakázaly používání estonštiny ve vědě, veřejném životě ani ve školství, přečkala estonština zdárně rusifikaci.
Od 90. let 20. století došlo k uvolnění jazykových norem a začaly se opět objevovat jazykové varianty estonštiny. Boj o spisovnou estonštinu vyhrála sice severní estonština, avšak jižní estonština nezanikla. Dochovalo se z ní do současnosti několik nářečí, která jsou foneticky a gramaticky odlišná od spisovné estonštiny. V posledních letech 20. století dokonce začalo obrození jižní estonštiny na základě nářečí Võro.
Vliv cizích jazyků na estonštinu byl značný. Od nejstarších dob to byl vliv staré baltštiny a starých germánských dialektů, slovní zásoba byla ovlivněna také starou lotyštinou. V důsledku podmanění si území Estonska cizími vládci, dostaly se do jazyka některé vlivy ruštiny a švédštiny. Z jazykového hlediska byl však nejvýznamnější baltogermánský vliv. Němčina se stala a zůstala jazykem elit (např. vlády, státní správy, školství a kultury) po celých 500 let. Baltogermánský vliv je patrný zejména ve slovní zásobě. Lze říct, že zatímco slovník moderní finštiny silně tíhne ke švédštině, estonština má vazby spíše na němčinu.
Estonština (nebo také v překladu eesti keel) patří s finštinou k baltofinské podskupině ugrofinských jazyků a je vzdáleně příbuzná s maďarštinou. Není příbuzná s jazyky sousedních národů, tj. ruštinou, lotyštinou nebo švédštinou které patří do indoevropské jazykové rodiny. Estonština je úředním jazykem v Estonské republice a jedním z oficiálních jazyků Evropské unie.
Estonsky mluví přibližně 963 000 obyvatel Estonské republiky. Další mluvčí estonštiny žijí v hraničních oblastech s Lotyšskem a Ruskem. Další skupinky estonských mluvčích, především potomků exulantů z 19. století, dosud žijí ve středním Rusku a na Sibiři. Během druhé světové války spousta Estonců emigrovala do Švédska (asi 60 000) a Severní Ameriky (asi 5 000). Menší skupiny uprchlíků se usadily v západní Evropě. Estonštinu je proto možné zaslechnout u vystěhovalců, kteří žijí v Rusku, USA, Kanadě, Lotyšsku, na Ukrajině, v Abcházské republice, ve Švédsku a v Austrálii. A naopak zase, od té doby, co je znalost estonštiny podmínkou pro získání estonského občanství, začalo se tomuto jazyku učit stále více Rusů a Ukrajinců, trvale žijících v Estonsku.
Estonština má dvě hlavní nářeční skupiny, a to severní nářeční skupinu a jižní. Hranice mezi oběma dialekty vede po řece Emajõgi západně od jezera Peipus k jezeru Võrts, pak dál na západ až k městu Viljandi. Severní dialekty se dále dělí na východní, střední a západní. Zvláštní skupinu uvnitř jižních dialektů tvoří Estonci Setu z jihovýchodního Estonska, kteří také obývají přilehlá území Ruska. Protože patří k ruské pravoslavné církvi, nářečí skupiny Setu přejalo mnoho rysů příznačných pro ruskou kulturu, včetně přejetí slov.
Přemýšleli jste už nad tím, jak se v této zemi domluvíte, pokud neznáte estonsky? S lidmi středního a vyššího věku mluvte rusky. Tato generace měla v době okupace Sovětským svazem ruštinu jako povinný jazyk, a proto ji ovládá alespoň pasivně. S mladými lidmi se zase dobře domluvíte anglicky.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Port%C3%A1l:Estonsko
https://cs.wikipedia.org/wiki/Eston%C5%A1tina
https://cs.wikipedia.org/wiki/Port%C3%A1l:Estonsko/ZAJ%C3%8DMAVOSTI
