Překlady z/do galicijštiny

Někdy se o ní mluví jako o dialektu portugalštiny, někdy spíše o portugalštině jako jejím dialektu. O jakém jazyce je řeč? O galicijštině, jazyku, kterým se mluví severně od Portugalska v autonomní oblasti na severozápadě Španělska nazývané Galicie.

Také galicijština patří do skupiny románských jazyků, stejně jako portugalština či španělština. Lze o ní dokonce prohlásit, že je přímým potomkem latiny v provincii Galicie. Mezi portugalštinou a galicijštinou existuje nářeční kontinuum, rozprostírající se od jihu provincií Pontevedra a Ourese nejméně k řece Douro.

Galicijština se začala formovat ve 12. století na základě lidové latiny. Díky zeměpisné poloze Galicie byla tato oblast ušetřena nejničivějších arabských nájezdů a následných plenění. Na druhou stranu ale byla poměrně izolovaná, neboť na jihu byla ohraničena Portugalskem, na východě pak těžko schůdnými horami. Z listin 14. a 15. století lze rozpoznat galicijštinu ovlivněnou kastilštinou, což souviselo s politickou situací té doby. Na počátku 16. století galicijština z psaných pramenů prakticky zmizela a objevila se až v 19. století. Tomuto období se také říká „temná staletí“ a jak již název napovídá, byla to pro Galicii doba temna, kdy obyvatelstvo bylo utlačováno a drobná šlechta byla nucena bojovat v Granadě a Itálii.

V době národního obrození v 19. století se lidé obraceli ke svým keltským kořenům. K tomu přistoupil i znovu probuzený zájem o jazyk. Prvním tištěným textem v galicijštině byly Cantares Gallegea z roku 1863, jejichž autorem byl Rosalia de Castro. Od té doby vzrůstala knižní produkce v galicijštině. Ve 20. a 30. letech pak vzniklo několik organizací, které měly ve svém programu zavedení galicijštiny do všech oblastí života.

Občanská válka, která proběhla v letech 1936 – 1939, a jejímž vítězem se stal diktátor Frank, znamenala konec všech hnutí. Stejně jako baskitština a katalánština, tak i galicijština byla v úředním styku zakázána. Literární tvorba však byla povolena. Postupně, jak se uvolňovala pouta režimu, začala se galicijština stále více prosazovat. Těsně před diktátorovou smrtí r. 1975 byla na univerzitě v Galicii, v Santiagu de Compostela, povolena katedra galicijštiny a byl založen Ústav galicijského jazyka. Také vydavatelství vydávala v galicijštině. Po přechodu k demokracii byla v Galicii vyhlášena autonomie. Galicijština se stala předmětem školní výuky, mohlo se jí užívat při jednání s úřady. Dnes v galicijštině vysílá několik rádií, televize a také v ní vychází periodika.

Galicijština (v překladu do galicijštiny galego, do španělštiny gallego) patří k ibero-románské podskupině románských jazyků a je blízce příbuzná s portugalštinou. Galicijštinou se mluví v Galicii na severozápadě Španělska, která je od roku 1981 autonomní oblastí Španělska a kde galicijština má vedle španělštiny status úředního jazyka. Kromě toho se galicijsky mluví ve východním příhraničním pásu oblastí Asturie, León a Zamora. Celkem mluví galicijštinou asi 3 miliony lidí.

Obecně se přijímá rozdělení galicijštiny do tří nářečních skupin od severu k jihu, a to pobřežní, centrální a východní. V následující tabulce najdete některá slova v těchto třech dialektech. Můžete je i porovnat s portugalštinou, španělštinou a latinou, vše v překladu do češtiny:

A ještě něco o samotném názvu. Název Galicie pochází z latinského toponymu Callaecia, později Gallaecia. Tento název vycházel z názvu starobylého keltského kmene, který sídlil na sever od řeky Douro, a který se nazýval v latině Gallaeci nebo Callaeci, nebo Kallaϊκoί (Kallaïkoí) v řečtině. Tito Callaeci byli prvním kmenem v této oblasti, kteří pomohli Lusitánům proti invazi Římanů. Římané takto pojmenovali všechny ostatní kmeny na severozápadě, kteří mluvili stejným jazykem a žili stejným životem.

Etymologie názvu Galicie byla předmětem studia již od 7. století. Sám arcibiskup Isidor ze Sevilly napsal, že "Galíciové jsou takto nazýváni kvůli své světlé pleti, která je jako Gauls", čímž odkazoval na řecké slovo pro mléko. V 21. století vědci odvozují jméno starověkého Callaeciho jednak z proto-indoevropského "kopec (lidé)", jednak z proto-keltského "lesa", což znamená "les (lidé)". V každém případě, Galicia, což samo o sobě pochází z názvu Kallaikói, znamená "zemi Galicijců".

https://cs.wikipedia.org/wiki/Galicij%C5%A1tina

https://cs.wikipedia.org/wiki/Galicie