Václavské náměstí v Praze
Jedním z největších pražských kulturních a obchodních center je Václavské náměstí. Je dlouhé zhruba sedm set padesát metrů a šedesát metrů široké, který se nachází na Novém Městě. Vede od Národního muzea až k Můstku, kde se i nachází stanice pražského metra. Toto krásné a velice populární náměstí bylo svědkem mnoha významných historických událostí a skutečností. Velice pravidelně se zde konají demonstrace. Ale nejen ty. Je to místo, kde se konají oslavy a různá masová setkání. Původním názvem tohoto náměstí je Koňský trh.
Velice dlouhý obdélník. To je tvar tohoto náměstí. Delší strana Václavského náměstí měří dokonce 682 metrů. Na horním konci (můžeme říct i začátku) se nachází velká budova Národního muzea, které je velice oblíbeným turistickým cílem. Nachází se zde i jezdecká socha svatého Václava, kterou vytvořil Josef Václav Myslbek. Vytvořil ji v roce 1912.
Zajímá vás, jak bylo toto náměstí vytyčeno? Byl to součást projektu Nového města pražského, které bylo založeno císařem Karlem IV. Došlo k tomu v roce 1348. Jak už bylo řečeno, původní název byl Koňský trh a městu bylo určeno jako jedno ze dvou hlavních tržišť. Socha sv. Václava od Jana Jiřího Bendla z roku 1678 zdobila křižovatku ulic Vodičkovy a Jindřišské. Součástí Byla i krásná kamenná kašna s pískovcovou sochou, sochou právě onoho sv. Václava. Samotný název „Václavské náměstí“ se začal používat až později a to až v roce 1848. Zastáncem tohoto návrhu byl především Karel Havlíček Borovský. Na tomto náměstí se v tomtéž roce konaly tři slavnostní mše, z nichž ta poslední z nich vyvrcholila ve svatodušní bouři.
Roku 1918, konkrétně 28. Října se poprvé v historii sešlo na tomto náměstí více lidí než obvykle. V tento den vystoupili na náměstí dva známí lidé. Prvním z nich byl spisovatel a také politik Alois Jirásek a tím druhým byl kněz Dr. Isidor Zahradník. Oba muži prohlásili před známou sochou vyhlášení samostatného, nezávislého a demokratického státu. Vzniklo Československo. Za dob okupace bylo toto náměstí často využíváno k propagandě. Především k nacistické propagandě. Mimo to, co se zde často konaly i demonstrace. V závěru druhé světové války, se toto náměstí stalo místem Pražského povstání. Probíhaly zde velice rozsáhlé boje a tyto boje byly velice kruté. Důvod, proč takovéto boje byly zrovna zde, je jasný. Nedaleko od tohoto náměstí se nachází budova Českého rozhlasu.
Na tomto náměstí je zcela odlišný způsob číslování domů orientačními čísly. Je zde použit systém pro ulice. Lichá čísla vlevo, sudá pak vpravo. Je to číslováno k Národnímu muzeu od Příkopů. K sudé straně náměstí je číslem přiřazeno Národní muzeum. Budovy, které se nachází na dolním čele áměstí pak nejsou k němu orientačními čísly přiřazeny. Jako jediné pak patří přímo ke Starému Městu Pražskému. Zbytek náměstí pak patři k Novému Městu Pražskému.
Na tomto náměstí se nachází i dvě velice důležité stanice metra, která jsou rovněž i stranicemi přestupními. Na horním konci náměstí se nachází stanice Metra A a metra C. Je to zastávka Muzeum. Na opačném konci, na tom dolním, se pak nachází stanice Můstek, kde dochází ke křížení linek B a A. Na náměstí dříve jezdily i tramvaje. Jejich provoz byl zde ale v minulém století ukončen, konkrétně k tomu došlo v roce 1980. Nejbližší stanice tramvají se nachází v ulici Vodičkova. Mnoho lidí si ale dnes přeje, aby se tramvaje zpátky na toto náměstí vrátili. Uvidíme, jestli se tak v budoucnu stane, či nikoliv.
Václavské náměstí je otevřené i pro automobily. Na horním konci náměstí můžeme najít několikaproudovou magistrálu, které se nachází přímo pod rampou Národního muzea a dnes je to hlavní pražské severo-jižní dopravní spojení.
Zdroje:
http://www.praha.eu/jnp/cz/index.html
https://cs.wikipedia.org/wiki/Praha
