Překlady Praha – 365 dní v roce / Express překlady

Netrapte se s překlady. Zajistěte si překlady v Praze a mějte svůj překlad k dispozici v nejkratší možné době. Vaše texty přeložíme kvalitně a rychle. Již nemusíte přemýšlet nad specifickými frázemi, předložkami a časováním. Mějte vždy pohotově zajištěn překlad svého textu, ať již potřebujete přeložit pouze několik vět do školní práce nebo rozsáhlý technický dokument. Překládejte profesionálně. Překládejte s Express-preklady.cz.

Praha

Hlavním městem a zároveň největším městem u nás je Praha. Je to dokonce i 15. Největší město v Evropské unii. Pravděpodobně všichni ví, kde Praha leží. Ten kdo to neví, najde toto město mírně na sever od středu naší republiky. Leží na Vltavě v jádru Středočeského kraje. Je to zároveň i správní centrum tohoto kraje. Sídlí zde velké množství státních institucí, jako jsou například ministerstva. Sídlo má zde i obrovské množství firem. Najít zde můžeme i nejdůležitější lidi. Prezidenta, parlament, vládu, státní orgány a jeden ze dvou vrchních soudů. Ten druhý je v Olomouci. Sídlo má zde i řada politických stran, především ty větší a známější. Je to centrum několika církví, sekt a náboženských sdružení. Toto město je i vítězem řady anket, které se týká krásy měst v Evropě. Je tu i velké množství historických památek. Řada z nich patří do UNESCO.

Historie tohoto města

Jedenáct. To je počet století, kdy je toto město známé a zároveň i naším hlavním městem. Kořeny tohoto města však spadají mnohem dříve. Do 4. Století našeho letopočtu. Během historie se tu událo velké množství významných událostí, které značně ovlivnily chod našeho státu.

Obrovským lákadlem tohoto města je Pražský hrad, největší komplex na světě. Hrad je vybudovaný na vyvýšenině. Mnozí historikové tvrdí, že této vyvýšenině se dříve říkalo Sviní vrch. Vyvýšenina byla obehnána obranným valem. Vyrostl zde knížecí palác. Na tomto místě byla za dob Přemyslovců korunována česká knížata. Ve středověku to bylo místo, kam se více a více stěhovali obchodní a řemeslníci. Kvetl tu obchod. Praha byla ve středověku opravdu silné centrum našeho státu. Tím je vlastně i do dneška.

Jeden z největších rozkvětů v historii tohoto města proběhl ve 13. Století. Hlavně díky Zlaté bule sicilské. Bula obsahovala tři listiny. Stručně můžeme říct, že se jednalo o potvrzení dědičných nároků rodu Přemyslovců na náš trůn. Byla vydána v Basileji.

Velký podíl na rozvoji města měl i král Přemysl Otakar II. On sám položil základy naší říše. Rozšířil jí. Praze pomohl tak, že jí v roce 1257 udělil městská práva pražskému podhradí. Poměrně brzy však zemřel, již v roce 1278 v bitvě, kdy se proti němu postavil římskoněmecký císař. Skončil tak sen o Velkých Čechách.

Další rozkvět proběhl až v roce, kdy na trůn nastoupil nový rod. Konkrétně Lucemburkové a tím člověkem, který byl první, byl král, který měl přezdívku „cizinec“. Jedná se o Jana Lucemburského. Nicméně mnohem větší a vůbec ten největší rozkvět v historii měl na starosti jeho syn. Karel. On sám tu v roce 1348 založil nejznámější univerzitu v naší zemi. Dnes je známa jako Karlova univerzita. Tímto krokem se Praha dostala do popředí mezi městy v Evropě. Jenomže to není všechno. Karel IV. Toho udělal pro Prahu mnohem více. Byla to jeho láska, stejně jako jeho čtyři manželky. Udělal toho pro ni opravdu hodně. Bylo postaveno mnoho staveb, které můžeme obdivovat i dnes. Další uznávaný vladař byl jeho bratr Zikmund, kterému se přezdívalo „liška ryšavá“.

Když na trůn nastoupil další rod, konkrétně rod Jagellonců, tak roku 1523 Ludvík Jagellonský dokázal legalizovat městskou radu, došlo ke spojení pražských měst. Jenomže roku 1528 došlo opět k rozdělení sjednocené Prahy. Což byla škoda. Král Rudolf II., který už pocházel z rodu Habsburků, se snažil toho pro Prahu udělat hodně. Jako jediný z tohoto rodu přesídlil sídlo své říše do Prahy. Ostatní členové rodu Habsburků vládli z Vídně. Pozval na svůj královský dvůr řadu osobností. Rytíře, alchymisty, řemeslníky.. Své sídlo zde měli i velvyslanci z okolních zemí. Třeba i z Francie, Španělska nebo papežského státu.

Poměrně kruté období znamenalo pro Prahu třicetiletá válka. Hlavně pak Švédové. Praha kvůli tomu přišla o významné Rudolfovy sbírky. Trvalé sjednocení pražských měst proběhlo až za vlády Josefa II., císaře.

Nyní se dostáváme do 19. Století. Praha v této době byla rychle rozvíjející město plné železnic a továren, byla silně industrializovaná. V roce 1893 se začaly stavět i elektrické dráhy. V Roce 1901 došlo i k připojení Libně. Postupně se začalo schylovat k 1. Světové válce. Když válka skončila, rozpadla se Habsburská monarchie a vzniklo Československo. Praha se stala hlavním městem. Byla to obrovská sláva. Praha byla i díky tomu nadále rozšiřována a modernizována.

O čtyři roky později došlo k založení tzv. Velké Prahy. Byla do ní včleněna předměstí, která se kolem našeho hlavního města nachází. Jako příklad si můžeme uvést třeba Vinohrady nebo Kosíře. V Praze v této době žilo nejen české obyvatelstvo. Bydlelo zde i židovské obyvatelstvo a rovněž i německé. Za první republiky se také zlepšoval průmysl tohoto města. Došlo k rozvoji hlavně železnice. Tento rozvoj byl přerušen v roce 1933. V tomto roce došlo ke krachu na newyorské burze. Tato krize se samozřejmě promítla i u nás. Tedy i v Praze.

Když se newyorská burza dostala nějakým způsobem „do kupy“, tedy se nějak zlepšila i situace u nás a v Praze, začala druhá světová válka. Nedokázala se vyhnout ani našemu hlavnímu městu. Hlavně na konci války zde proběhly tvrdé boje. Nicméně škody zde byly minimální. Praha byla ke konci války bombardována letadly, které patřily americké armádě. V dubnu 1945 proběhl v tomto městě povstání. Pražské povstání. Nicméně Prahu muselo dle dohod vysvobodit vojsko, které patřilo Rusku. Americká armáda musela zůstat v Plzni. Proto Praha byla osvobozena až 9. Května.

Jakmile skončila válka, tak se do čela dostali komunisté. Díky nim začaly v Praze vznikat sídliště. V celém městě se začaly stavět panelové stavby, které měly několik pater. Bylo k ní připojeno i několik obcí. V 60. Letech došlo ke zdokonalení letiště a hlavního nádraží. Začalo se i budovat metro, které je ve městě dodnes.

Teď něco trochu smutného. V roce 1969 se v Praze upálil student. Každý asi ví, že se jedná o Jana Palacha.

Jakmile došlo k tomu, že padl komunistický režim, ovládla Prahu turistika. Rovněž se začalo i více podnikat. Prahu ovládla řada firem.

Další smutná zpráva pochází z roku 2002. Celou zemi postihly povodně. Prahu také. Hodně. Byla poničena pražská zoo nebo i metro.

Současnost

Když porovnáme Prahu s ostatní městy v Evropě z hlediska ekonomické síly, tak je na tom velice dobře. Převyšuje evropský průměr. Jsou zde i mnohem vyšší mzdy, než v ostatních částech naší země. V průměru je to zhruba o šest tisíc více. Podle statistik, které byly provedeny v roce 2009, činila průměrná mzda v Praze zhruba 29 tisíc korun. Zatímco v ostatních krajích naší republiky to bylo pouhých 22 tisíc korun českých.

Praha je i kulturní metropolí. Milovník kultury si zde rozhodně přijde na své. Může si vybírat z velkého množství divadel, kin, výstav, muzeí… Nejznámější galerií je pravděpodobně Národní galerie, která spravuje největší sbírku výtvarného umění v zemi. Lidé můžou tady obdivovat díla umělců světové úrovně. To všechno se nachází ve stálé expozici, kterou je možné zhlédnout ve Veletržním paláci. Umělci jsou například: Monet, Mucha nebo Van Gogh. Praha je známa také tím, že je tu velké množství velkých a malých divadel. Nejznámější a tím největším divadlem vůbec je rozhodně Národní divadlo. Jedná se o budovu, která je postavena v novorenesančním stylu. Výzdoba této budovy je v skutku honosná, pochází z devatenáctého století. Je zde možné zhlédnout jak třeba činohru, tak i balet, operu. Nejznámějším činoherním divadlem je pak divadlo, které se nachází na Vinohradech. Velkou prestiž má i Státní opera. Mezi dalšími vyniká třeba: také Dvořákova síň Rudolfina, sídla České filharmonie. V Praze je i velké množství barů, hospod a restaurací. Člověk zde může ochutnat různé druhy kuchyní z celého světa. Nejznámější lokality jsou pak: Malá Strana, Žižkov nebo Nusle. Nejznámější hospody pak jsou: U Pinkasů, U Vejvodů, U Tygra, U Hrocha, U Kalicha, U Bansethů a další. Řada restaurací si vaří i své vlastní pivo. Mezi nimi pak vyniká třeba restaurace U Fleků.

Praha je i významnou dopravní křižovatkou. Jak v naší zemi, tak i v celé Evropě. Disponuje rozsáhlou dopravní infrastrukturou. Je tedy samozřejmost, že zde jezdí i městská hromadná doprava. Je zde ohromné množství linek. Nicméně dříve byla veřejná doprava zajišťována pouze drožkami a omnibusy. V roce 1875 pak byly zřízeny koněspřežné tramvaje, které byly postupně nahrazovány tramvajemi elektrickými. V roce 1925 došlo i ke koupi autobusů. V roce 1974 se začalo stavět metro. Konkrétně linka A. Do Pražské integrované dopravy jsou zařazeny tři trasy metra (A, B, C), tramvaje, vlaky, autobusy, přívozy a lanovka. Je zde možné si i koupit výhodnější časový kupón. V Dnešní době se označuje jako „lítačka“. Dříve byl znám pod označením „Opencard“. Z Prahy je možné i dojet do řady českých měst. Hlavní dálkové silniční spoje jsou dálnice D1, D8, D5, D11. Všechny vedou z Prahy do jiného města.

Praha je samozřejmě i městem sportu. Hraje se zde asi každý sport, na který si vzpomenete a je pro naší zem typický. Velký význam má fotbal. Hrají zde tyto týmy: AC Sparta Praha, SK Slavia Praha, FK Dukla Praha, Bohemians 1905, FK Viktoria Žižkov, FK Loko Vltavína FK Bohemians Praha. Hokej samozřejmě nezůstává pozadu. Podívat se můžete na tyto týmy: HC Slavia Praha, HC Sparta Praha, hc Kobra Praha. V Praze je i velké množství stadionů. Je to například Strahovský stadion, největší stadion na světě, který je dnes hodně využíván. Využívá ho i Sparta. O2 Arena je pak naše největší multifunkční hala. Mezi další stadiony patří: Plavecký stadion Podolí, Plavecký areál Šutka, Plavecký stadion Slavia Praha, a PSA Hloubětín, který je jako jediný přisolovaný mořskou solí, Aquapark Barrandov, Aquacentrum Letňany, Koupaliště Motol.

Členění města

V roce 1949 se změnilo správní členění tohoto města. Většina katastrálního území byla rozdělena do více částí. Jak správních tak samosprávných částí.

V roce 1960 pak došlo ke zřízení deseti městských obvodů, které se nacházely na úrovni okresů. Došlo i k rozšíření města o několik obcí.

V roce 1990 pak došlo k další změně. Městské obvody již nebyly samosprávnými celky, ale staly se nedílným základem městské části, které měla totožný název. Samosprávný.

Seznam deseti obvodů:

· Praha 1 – Praha 1

· Praha 2 – Praha 2

· Praha 3 – Praha 3

· Praha 4 - Praha-Kunratice, Praha 11, Praha-Újezd, Praha 4, Praha-Šeberov, Praha 12, Praha-Libuš

· Praha 5 - Praha 5, Praha-Slivenec, Praha 13, Praha-Řeporyje, Praha 16, Praha-Velká Chuchle,Praha-Lochkov, Praha-Lipence, Praha-Zbraslav,Praha-Zličín

· Praha 6 - Praha 6, Praha-Lysolaje, , Praha 17, Praha-Suchdol, Praha-Nebušice,Praha-Přední Kopanina

· Praha 7 – Praha 7, Praha – Troja

· Praha 8 - Praha 8, Praha-Březiněves, Praha-Ďáblice Praha-Dolní Chabry,

· Praha 9 - Praha 9, Praha 14, Praha-Čakovice, Praha 20, Praha 21,Praha-Klánovice, Praha-Koloděje, Praha-Běchovice Praha-Dolní Počernice,Praha 18, Praha 19, Praha-Vinoř, Praha-Satalice,