Centrem Olomouckého kraje, historická metropole celé Moravy a Hané je město Olomouc. Je to statutární město. Ale nejen to. Je to i město univerzitní. Město má rozlohu zhruba 10 336 hektarů. Žije zde asi sto tisíc obyvatel. Je to šesté nejlidnatější město v naší zemi. Už ve středověku toto město bylo velice důležité. Bylo to centrum Moravy. Do války třicetileté to také bylo třetí největší město v naší zemi. V zemích Koruny české. Prvním byla Praha. Druhá Bratislav. Nicméně to ale spoň bylo největší město na Moravě. Dnes zde můžeme najít arcibiskupství. Je to i metropolita moravské církevní provincie i centrum pravoslavné církve na Moravě.
Historie
V průběhu středověku Olomouc soutěžila o postavení správního centra Moravy s Brnem. První počátky tohoto sporu byly již vidět v závěti vévody českého. Vévoda se jmenoval Břetislav I. On svým mladším synům odkázal Moravu. Ale ne ledajak. Vratislav dostal severovýchodní polovinu. Centrum této části bylo v Olomouci. Další, Konrád a Ota dostali jihozápadní polovinu. Centrum této části bylo v Brně. Toto dělení bylo začátkem více než 150 let existence údělů. Tyto úděly pak znemožnily vytvoření jednoho centra naší země. K tomu však nedošlo ani po sjednocení Moravy z hlediska politického pod vládou Vladislava Jindřicha na začátku třináctého století. Proč? Protože předpokládaná markraběcí dynastie se svým městem (sídelním městem) vlastně vůbec nevznikla.
Během třináctého století vznikl důležitý úřad s celozemskou působností. Byl to zemná soud. Vznikl sjednocováním provinčních soudů do dvou středisek. A to Brna a Olomouce. Brno bránilo Olomouci se stát jediným sídlem soudu. Důležitým faktorem, který podpořil soupeření obou středisek, bylo o to, že každé město bylo střediskem městského právního okruhu. Bylo jasně vidět, že pozdější král a císař Karel Lucemburský, přál toto postavení spíše Brnu. Lucemburská markrabata právě v tomto městě (Brnu) sídlila. Nicméně titul „hlavní město“ si formálně stále uchovávala Olomouc. Hlavně díky tomu, že zde sídlil biskup moravský. Tohle postavení si také nechával velice často (řekl bych až pravidelně) potvrzovat od tehdejších panovníků.
Když v zemi vládla vláda stavovská, tak se zasedání zemského soudu (hlavně pak zemského sněmu) odehrávala střídavě. Jak v Brně, tak v Olomouci. Číslo jedna ale i nadále patřilo spíše Olomouci. Sídlil zde totiž biskup. Jeho knížecí dvůr se dokonce stal i střediskem kultury (i umění). Nahrazoval tak panovnický dvůr, který zde chyběl. Popularita a jméno města Olomouc byla také umocněna tím, že zde sídlila jediná moravská univerzita. Při této univerzitě byl později i založen zvláštní papežský seminář. Tento seminář se nazýval Collegium nordicum. V rámci toho semináře papežského byli vzděláváni katoličtí kněží. Kněží poházeli z celé střední a zejména pak severní Evropy. Cíl bych zajistit pevný základ rekatolizace.
V roce 1758 se podařilo tomuto městu ubránit pruskému obléhání. V pořadí se jednalo už o druhý takováto útok. Královna (Marie Terezie) díky tomu (za odměnu) povýšila šestnáct měšťanů do stavu šlechtického. A nejen to. Městu vyplatila odškodnění, městský znak byl díky ní polepšen, díky ní začala Olomouc používat titul Královské hlavní město.
O pár let později v roce 1767 se ve městě objevil známý hudební skladatel. Jmenuje se W. A. Mozart a on tu zkomponoval svou 6. Symfonii F-dur. O 10 let později, v roce 177 bylo dokonce známé (známé po celé Evropě) olomoucké biskupství povýšeno. Na arcibiskupství.
V roce 1845 se obyvatelé města Olomouc dočkali prvního vlaku, který odjel směr Praha. V roce 1919 došlo k připojení okolních vesnic k tomuto městu. Díky tomu vzniká tzv. „Velká Olomouc“.
V letech 1939-1945 probíhala druhá světová válka. Ta se samozřejmě nevyhla ani Olomouci. V roce 1946, tedy rok po ukončení druhé světové války, došlo k obnovení univerzity pod názvem Univerzita Palackého. Tato univerzita nyní čítá osm fakult.
V roce 1990 došlo k obnovení pomníku prvního prezidenta Československého státu. Je to jeden ze symbolů demokracie. Pro ty, kdo stále neví o koho jde, jedná se o pomník pana T.G. Masaryka.
V roce 1995 došlo k návštěvě papeže Jana Pavla II. Tento muž zde svatořečil blahoslavenou Zdislavu a Jana Sarkandera. V roce 1997 došlo k ničivým povodním. Tyto povodně byly nejhorší v historii města Olomouc.
Současnost
V jádru města se nachází mnoho velkých a poměrně známých náměstí. Jádro je obklopené rameny řeky Moravy. Formování začalo začátkem 11. Století. Dokončení proběhlo zhruba v polovině devatenáctého století. Tím nejznámějším náměstí je pravděpodobně Horní náměstí, kde je umístěna známá radnice s orlojem. Orloj pochází ze století patnáctého. Dále je zde Herkulova, Ariónova a Caesarova kašna. Tou nejznámější památkou je pravděpodobně sloup Nejsvětější Trojice. Tato památka je postavená už několik století. Pochází z roku 1740. Poměrně pozoruhodná architektonická památka je i dóm svatého Václava. Na tomto místě v roce 1469 prohlásila část pánů (českých a moravských) uherského krále Matyáše Korvína jako českého krále. Je zde i hrobka českého krále Václava III. Tento panovník byl zavražděn v tomto měste v roce 1306. Kvůli tomu rod Přemyslovců zemřel a na trůn nastoupil rod nový. Lucemburkové. V historickém jádru, avšak na druhé straně, můžeme najít i budovu Univerzity Palackého, která v tomto městě sídlí. Dnes zde studuje více než 25000 studentů.
Už v roce 1845 v tomto městě začaly jezdit omnibusy. Jezdily mezi centrem msta a vzdáleným nádražím. Měly ale malou kapacitu, velice nedostatečnou. Kvůli tomu zde byla v roce 1899 založena tramvajové trať. Tratě byly rok co rok prodlužovány. Od roku 1940 pak docházelo ke zdvoukolejňování. V padesátých letech došlo k velké reorganizaci tramvajové dopravy ve středu města. K dalšímu velkému prodloužení tratí došlo až v roce 1997. Došlo k postavení tratě na třídě Kosmonautů, která pomohla přetíženému úseku přes centrum. V roce 2013 pak došlo k výstavbě další nové tratě. Trať dnes vede z areálu Šantovka na Nové Sady. Autobusová doprava zde je v provozu od roku 1927. Bylo to první město na Moravě, kde se k tomuto kroku odhodlaly. Autobusovou dopravu v tomto městě zajišťuje Dopravní podnik tohoto města.
Město Olomouc je velice bohaté město, co se kultury týče. Je zde obrovské množství divadel, řekl bych až neobvykle moc. Nejvíce známé je pak zřejmě asi Moravské divadlo Olomouc, která bylo v minulosti takto přejmenováno. Dřívější název tohoto divadla bylo divadlo Oldřicha Stibora. Druhým nejznámějším divadlem je pak „Divadlo na cucky“. Je to nezávislý soubor s vlastní scénou. Divadlo Tramtarie a Divadlo hudby jsou další divadla, která se v tomto městě nacházejí. V Olomouci je i několik významných muzeí. Podle mého názoru je tím nejznámějším Vlastivědné muzeum. Nicméně velkou konkurencí pro toto muzeum je Muzeum moderního umění.
Město Olomouc má i své vlastní ocenění. Je to Cena města Olomouce. Je to z záštní typ ceny, která se uděluje jak jednotlivcům, tak ale i kolektivům. Uděluje se za úspěchy v: umělecké, hospodářské, publicistické či jiné sféře nebo za díla, která mají velkou spojitost s tímto městem. Uděluje se jednou ročně.
Z Olomouce pochází řada známých osobností. Je to například automobilový závodník Marek Spáčil, herečka Sandra Pogodová, geograf Tomáš Hudeček, hokejista Jiří Dopita.
Členění města
Olomouc mě 26 částí. Jsou to zároveň i katastrální území. Tyto části v podstatě odpovídají původním historickým obcím. Nicméně samotné katastrální hranice jsou trochu jiné. Součástí města byly dříve i dnes samostatné obce. Jako příklad si uvedeme tyto obce: Křelov-Břuchotín,Bystrovany a Samotišky.
· Části města: Bělidla, Černovír, Droždín, Hejčín, Hodolany, Holice, Chomoutov, Chválkovice, Klášterní Hradisko, Lazce, Lošov, Nedvězí u Olomouce, Nemilany, Neředín, Nová Ulice, Nové Sady, Nový svět, Olomouc-město, Pavlovičky, Povel, Radíkov, Řepčín, Slavonín, Svatý Kopeček, Topolany, Týneček
Magistrát města Olomouce sídlí na adrese Horní Náměstí 1 a současným primátorem je pan Staněk.
Zdroje
https://cs.wikipedia.org/wiki/Olomouc
