Náměstí Svobody v Brně
Dolní trh. To byl dřívější název brněnského centrálního náměstí. Trojúhelníkový tvar zůstal. I dobrá a veselá nálada zůstala, protože se zde celkem pravidelně konají hudební a divadelní přehlídky a koncerty. Konají se zde i vánoční trhy nebo letní festivaly. Festivaly jak hudební, tak třeba i gastronomické. Tohle je totiž místo, kde Brno žije!
Toto náměstí je pomyslný střed Brna. První zmínky o tomto náměstí pochází dokonce již ze středověku, konkrétně ze třináctého století. Mělo ale jiný název. Jmenovalo se Forum inferius. Brzy tento název byl přeložen do češtiny. Nový název tohoto náměstí byl, jak už bylo řečeno, Dolní trh. Na náměstí si dříve řada lidí (především bohatých) budovali na tomto náměstí krásné domy. Význam náměstí rostl. Ve století sedmnáctém zde byl dokonce vystavěn morový sloup. Došlo k tomu v roce 1679. Dodnes je dominantou tohoto náměstí. Dříve stál na tomto náměstí i krásný kostel, kostel sv. Mikuláše. Jenomže tato budova byla v roce 1869 zbořena a poslední zbytky tohoto kostela zanikly po náletu vojsk během druhé světové „vojny“ v roce 45. Poté došlo k přebudování celého náměstí (na přelomu století devatenáctého a dvacátého). Velké množství domů bylo zbořeno a některé z nich byly přestavěny do novorenesančního slohu. V roce 1929 na tomto náměstí začala stavba Moravské banky s pasáží Beta. Stavbu měl „pod palcem“ pan architekt Bohuslav Fuchs. Jednalo se o funkcionalistickou stavbu.
Začátkem 20. Století, konkrétně v roce 1901, byla proťata v severojižním směru trať, po které jezdí tramvaje od hlavního nádraží na náměstí Moravské. Brzy se k tomuto kroku přidaly i jiné tratě. Například traťe ze Šilingerova náměstí a z Kobližné ulice. Nicméně dodnes se dochovala pouze první z tratí, které vede severojižním směrem.
Náměstí prošlo v historii několika rekonstrukcemi. Ta poslední se konala v roce 2006. Došlo k předláždění celého náměstí. Byl opraven morový sloup, osazena bronzová kašna s verši pana „Honzy“ Skácela. Tohoto známého básníka připomíná v Brně i ulice, která se jmenuje úplně stejně a nachází se v Králově Poli. Připomíná ho třeba i pamětníka deska, kterou je možné nalézt v ulici, kde žil. V Kotlářské ulici. Dnes tu můžete najít i takovou kašnu. Když se ale odlévaly jeho verše, tak se to bohužel neobešlo bez problémů. To, že se jeho verše na kašně objeví, schválil dříve magistrát města Brna. Nicméně o tom nedali vědět dědičce, která tu po panu Skácelovi zůstala. Konkrétně se jedná o jeho manželku, Boženu. A té se to vůbec nelíbilo. Vadilo jí, že tento problém byl řešen až těsně před dokončením stavby. Nicméně nakonec se obě strany dohodly. Tento spor byl vyřešen „dohodou“. Nicméně paní Skácelová nejdříve požadovala soudně vymáhat částku 450 tisíc korun. Došlo k vysazení několika stromů. Rovněž byla i vyznačena poloha někdejšího kostela sv. Mikuláše. Ještě než samotná rekonstrukce začala, došlo v podzemí k vybudování kolektorů. V roce 2010 získalo náměstí orloj. Ve skutečnosti ale o orloj vlastně ani nejde, jsou to zvláštní hodiny, které mají tvar náboje a jsou vyrobeny ze žuly, která je docela zvláštní. Má to být památka na Švédy, kteří zde v roce 1645 toto město obléhali, tedy za dlouho třicetileté války. Samotná rekonstrukce byla celkem nákladná. Vyžádala si částku 180 milionů korun.
Podoba tohoto náměstí, ve které je viděno dnes, vlastně „nemá autora“. Soutěž sice měla svého vítěze. Jednalo se o architekta Petra Kocourka a o dalšího pána, který se jmenoval Juraj Sonlajtner. Nicméně zákon nakazoval, že práce nemohla být zadána přímo tomu, kdo architektonickou soutěž vyhrál. Muselo se tak konat výběrové řízení na pozici projektanta. Bohužel spolupráce s těmito pány byla velký problém. Magistrát se s nimi nedokázal shodnout téměř na ničem. Dopadlo to tak, že se pánové dohodli, že se budou s městem soudit. Abych se vrátil zpět k samotnému výběrovému řízení, tak to vyhrál Vlastimil Novák. Ten si vzal na pomoc dva spolupracovníky. Šlo o Tomáše Rusína a Ivana Wahlu. Ti se na práci značně podíleli. Vybírali mobiliář, měli na starosti výslednou podobu osvětlení nebo způsob kladení dlažby.
