Hradec Králové
Východočeskou metropolí je Hradec Králové. Nachází se na soutoku dvou známých řek. Jednou je Labe a tou druhou řekou je Orlice. Na místě dnešního města stálo už v desátém století hradiště. Toto hradiště se poté o tři století později přeměnilo na město, které známe dnes. Na Hradec Králové. Město je plné několika dominant. Tou asi největší dominantou, která se nachází v historickém centru je Bílá věž a chrám svatého Ducha. Kolem historického centra můžeme navštívit moderní obchodní zástavbu. Jsou tu podniky jakou například Tesco, Prior a tak dále. Na obchodní centrum pozvolna navazuje pásmo supermarketů. Za tímto pásmem, které je plné supermarketů, můžeme pak najít průmyslovou zónu. Město je obklopováno několika obcemi, které jsou dnes příměstské čtvrtě: Malšovice, Malšova Lhota, Svinary, Slezské předměstí, Věkoše, Pouchov, Plácky, Plotiště nad Labem a další.
Historie
Na území Hradce Králové žili lidé už od doby prehistorické. Jsou tu i četná archeologická naleziště. Tím nejznámějším je pravděpodobně obec Ploštice, která se nachází na okraji města. Nálezy ukazují, že tu žili lidé jak v období pravěku, tak třeba i v době římské.
V 10. Století, tedy tehdy, kdy v Čechách vládl rod Přemyslovců, vzniklo tu slovanské hradiště, které patřilo rodu Slavníkovců. Součástí bylo i rušné tržiště, které ovládalo starou obchodní stezku směřující k Praze přes Náchod od Krakova. Hradec se roku 995 stal sídlem knížete. Bylo to rovněž i správní středisko. Do tohoto správního střediska patřilo rozsáhlé území severovýchodních Čech, které vedlo po stranách Labe až k Pardubicím. Zapomněl jsem napsat, odkud vedlo. Vedlo od Dvora Králové.
Velký význam pro Hradec Králové mělo 13. Století. Město se stalo městem královským a rovněž i svobodným. Stalo se tak za vlády krále Přemysla Otakara I. V tomtéž století zde byl postaven i gotický hrad. V tomto hradu často přebývali čeští králové. Nebyl to jen Přemysl Otakar I. Bylo to i Václav I., Přemysl Otakar II. i Václav II.
Husitská revoluce, která naší zem zasáhla, se nedokázala vyhnout ani Hradci. Město se postavilo na stranu Jana Žižky. Kvůli této válce město přišlo o velké množství památek, které se dodnes tedy nedochovaly. Šlo o umělecké památky. V tomto městě byl pak v roce 1424 pochován Jan Žižka, konkrétně pak v chrámu sv. Ducha. Další rozvoj po husitských válkách proběhl za vlády krále Jiřího z Poděbrad, který městu hodně přál. Došlo k opravení památky, ve které je pochován Jan Žižka, pořídila se nová kruchta a byla postavena kašna, která se nachází na náměstí.
V sedmnáctém století došlo k zřízení biskupství, konkrétně pak v roce 1664. Kostel sv. Ducha byl prohlášen chrámem katedrálním. Při tomto kostelu došlo ke zřízení šestičlenné kanovnické kapitule. Do města pak v tomtéž století přišla celá řada známých a vynikajících architektů. Těmi nejznámějšími byli: Carlo Lurago, Jan Blažej Santini-Aichel.
Pak se rozvoj města zastavil. Opět to bylo kvůli válkám. Jedno se o válku o rakouské dědictví a válku sedmiletou. Krušné časy pak byly dovršeny v roce 1762, kdy tento požár zasáhl půlku města. Požár byl prý založen úmyslně několika vetřelci, kteří pocházeli z Pruska.
Za vlády Josefa II. Došlo k četné germanizaci tohoto města. Nicméně tu žili i známí čeští vlastenci, kteří se nevzdávali a nechtěli onu germanizaci nechat jen tak. Byl to Bohuslav Balbín a matematik Stanislav Vydra. Oba se v tomto městě narodili.
V roce 1851 došlo k tomu, že město bylo prohlášeno jako město samostatné. Byl zvolen první starosta. Byl to profesor hospodářství Ignác Lhotský. Nicméně toto označení městu nestačilo. Toužilo i po dalších hospodářských výhodách. A to se podařilo. O šest let později byla postavena do tohoto města železnice. Hradec tedy byl spojen se světem. Došlo i k založení cukrovaru, strojírny, plynárny, záložny a spořitelny. O dalších 7 let později došlo k založení jedné známé firmy, která vyrábí piana. Je to firmy Antonína Petrofa. Firma se tedy nazývá Petrof.
Dalším starostou se stal roku 1895 pan František Ulrich. Starostou byl dlouhých 30 let. Organizoval budování moderní metropole. Toto budování bylo poměrně náročné. Začalo to tak, že se zbourala pevnost, došlo k upravení uvolněných pozemků, stavbě nových budov, komunikací, došlo ke vzniku prvních regulačních plánů. Do Hradce Králové jsou v této době opět zváni nejznámější architekti z Vídně a Prahy. Jako doklad o působnosti těchto architektů si můžeme ukázat budovu Obchodní akademie na náměstí Svobody, dále Okresní dům, která se nachází v Palackého ulici a mnohé další.
Tento rozvoj byl poté zastaven druhou světovou válkou. V průběhu této války však vznikl Velký Hradec Králové. Po skončení této války byl Hradec Králové hospodářský centrem a rovněž i kulturním centrem východu naší země.
Socialismus nepoznamenal Hradec Králové tak silně, jako v jiných městech. Nicméně i tady došlo ke stavbě řady budov. Několik budov bylo i zbouráno. Celkově se ale Hradec Králově poměrně dost změnil. Vzhled tohoto města upadl kvůli režimu, který v naší zemi byl, do průměru. Nicméně došlo k výstavbě jednoho sídliště, které patří k nejlepším dobovým realizacím v Československu. Jde o sídliště Slezské předměstí.
Současnost
Město má svou přezdívku. Označuje se jako Salon republiky. Je to z toho důvodu, že město je proslulé tím, že tu je opravdu moderní výstavba. Moderní výstavbu měl na starosti hlavně architekt Jan Kotěra. Je to autor secesní budovy muzea.
Metropole nabízí řadu divadel. Jsou to: Klicperovo divadlo, Adalbertinum, loutkové Divadlo Drak. Je tu i velké množství kin: Centrál, letní kino Širák, multikino Cinestar, filharmonie, je tu Galerie moderního umění. Nachází se zde řada muzeí: Zahrádkářské muzeum, Muzeum východních Čech. Je možné navštívit i vědeckou knihovnu, planetárium nebo zdejší hvězdárnu.
Hradec Králové je město univerzitní. Působí zde Univerzita Hradec Králové. Součástí této univerzity jsou čtyři fakulty a jeden ústav. Je zde i Lékařská fakulta a rovněž i Farmaceutická fakulta Univerzity Karlovy. Tou poslední školou, která zde působí, je Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany. Působí zde i několika gymnázií. Jsou to tři, které mají dlouholetou tradici: Gymnázium J. K. Tyla,Gymnázium Boženy Němcové a Biskupské gymnázium Bohuslava Balbína s historickou návazností na dávné zdejší jezuitské školy. Je tu i soukromé gymnázium, které je zaměřeno na jazykovou výuku. Ve městě je i řada odborných škol (10). Jsou to například: Obchodní akademie, Střední průmyslová škola či soukromá Střední škola aplikované kybernetiky.
Městská hromadná doprava disponuje několika moderními vozy. Tyto vozy jezdí po třiceti třech linkách, kterými je možné se dostat po celém městě. Jsou to i čtyři noční autobusové linky, dále třeba 6 linek školních nebo šest „rychlíkových“. Smluvena je i doprava mezi hlavním nádražím v tomto městě a hypermarkety Tesco a Hornbach. Dalších šestnáct linek městské hromadné dopravy jezdí pravidelně každý den v přesně stanovených časových intervalech. Zapomněl jsem zmínit, že v tomto městě jsou jak autobusy, tak trolejbusy. Dříve se plánovalo zavedení tramvajové dopravy, od tohoto návrhu se však ustoupilo.
Členění města
Rozloha tohoto města je obrovská. Město se skládá z dvaceti jedna místních částí a stejného počtu katastrálních území. Nejsou však stejná. Jsou zde určité výjimky: Kluky spadá do mís. Části Nový Hradec Králové, dále pak část Moravské Předměstí leží v katastrálním území Třebeš a Nový Hradec Králové. Hradec Králové patří k největším statutárním městům u nás, ve kterém nejsou části města rozděleny na obvody. Mimo Hradec je to třeba i Olomouc, Liberec nebo České Budějovice.
Místní části: Březhrad, Hradec Králové, Kukleny, Malšova Lhota, Malšovice, Moravské Předměstí, Nový Hradec Králové, Piletice, Plácky, Plačice, Platiště nad Labem, Pouchov, Pražské předměstí, Roudnička, Rusek, Slatina, Slezské Předměstí, Svinary, Svobodné Dvory, Třebeš, Věkoše.
Magistrát města Hradec Králové sídlí na adrese Československé armády 48 a současným primátorem je pan Fink.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Hradec_Kr%C3%A1lov%C3%A9
