Brno
Druhým největším městem u nás (jak dle počtu obyvatel, tak i dle rozlohy) je Brno. Je to zároveň největší město na Moravě. Můžeme i říct, že se jedná o bývalé hlavní město Moravy. Je všeobecně známo, že se jedná o sídlo Jihomoravského kraje. V centrální části tohoto města můžeme najít samostatný okres Brno-město.
Město leží na soutoku dvou řek. A to řek Svratky a Svitavy. Žije zde zhruba 380 tisíc obyvatel. Je to centrum soudní moci. Můžeme zde najít jak soud Ústavní, tak i soud Nejvyšší nebo nejvyšší správní. Sídlo zde má o nejvyšší státní zastupitelství. Je to zároveň i velice významné administrativní středisko. Sídlo zde má třeba i římskokatolická brněnská diecéze (stalo se tak v roce 1777).
Historie
Člověk žil okolo tohoto města od nepaměti. Na území tohoto města se už za Velkomoravské říše nacházelo velké množství sídlišť. Přes řeku Svratku u brodu na přelomu prvního a druhého tisíciletí došlo ke vzniku osady. Dnes se jedná o Staré Brno. Díky tomu se toto město jmenuje tak, jak se jmenuje. Břetislavský hrad pak zde stál už od 11. Století. Bylo to sídlo úděleného knížete z rodu Přemyslovců. V této době se také postupně vyvíjely české trhové vsi. Konkrétně na Starém Brně a i kolem Zelného trhu, který se dříve nazýval Horní trh.
Zhruba od třináctého století na území tohoto města přicházeli kolonisté cizích národností jako jsou Flandrové, Němci nebo Valeno. Usídlili se někde kolem Dolního náměstí. Svou komunitu zde měli i židé. Velkou právní oporou tohoto města bylo privilegium, které Brnu udělil Václav I. Stalo se tak v roce 1243. Díky tomu bylo město obehnáno hradbami. Součástí těchto hradeb bylo i pět bran. Jména bran: Měnínská, Židovská, Starobrněnská, Veselá a Běhounská. V této době se ve městě nacházeli i dva kostely. Jedním byl kostel sv. Petra tím druhým byl kostel sv. Jakuba. Ve městě bylo i několik klášterů. Ty nejznámější byly: benediktinský v Komárově, premonstrátský v obci Zábrdovice, kláštery dvou žebravých řádů – dominikánů a minoritů, heburský, johanitská komenda a cisterciačky na Starém Brn. Tento klášter byl založen díky Elišce Rejčce. Tato dáma byla velkou a zároveň i kontroverzní osobností celého středověku. V této době už existoval i hrad Špilberk. Na konci 13. Století byl přestavěn do gotické podoby. Stejnou podobu má vlastně i dnes. Toto město bylo také zároveň sídlo markrabat moravských a to od čtrnáctého století. Město kvetlo. Nicméně bylo poměrně malé. Žilo zde asi jedenáct tisíc obyvatel a stálo tu zhruba tisíc domů, což v porovnání s dnešní dobou je jen těžko představitelné.
Vzrůstající tendenci měl i mezinárodní obchod. Vynutil si opravdu velkou důkladnost znalosti předpisů, právních předpisů. V této době stojí v čele tohoto města rychtář. Což není nic výjimečného, bylo to tak skoro všude. Kromě něj se na správě města podílelo o dvanáct konšelů.
Když v zemi vypukly husitské války, bylo město oddáno českému králi. Tím byl v této době Zikmund z rodu Lucemburků. Brno byla pravá ruka českého krále. Kvůli tomu husité toto město několikrát obléhali. Poprvé se tak stalo v roce 1428, podruhé pak v roce 1430.V Brnu probíhaly i četná jednání, diplomatická jednání, která předcházela vzniku basilejských kompaktát.
Nový panovník, který nastoupil po Zikmundovi, se jmenoval Ladislav Pohrobek. Udělal jednu věc, která hodně „zamávala“ s tímto městem. Vypověděl totiž židy z města a ti se začali soustředit kolem jedné ulice v Brně, kde vznikla jejich komunita. Šlo o Křenovou ulici. Nicméně tento panovník zemřel velice mlád a brzy byl nahrazen Jiřím z Poděbrad. Za jeho vlády bylo také ve městě krušno, protože město nebylo věrné jemu, ale soupeři Jiřího. Tím byl Matyáš Korvín.
Na počátku a hlavně ve druhé polovině šestnáctého století se obyvatelé města začali přiklánět k protestantismu. Stoupenci tohoto směru si pak získali i většinovou část v samotné městské radě. Což bylo špatně. Městská rada má a měla hodně pravomocí. Nicméně menšinová část dělala všechno pro to, aby stoupenci protestantismu byli vyhlazeni. Do města kvůli tomu byli pozvání četné katolické řády. Šlo hlavně o nechvalně proslulé jezuity.
V roce 1619 se město postavilo na stranu stavovského povstání, čehož v budoucnu začalo hodně litovat. Bylo za to krutě potrestáno.
Když u nás vypukla třicetiletá válka, tak se i do Brna, stejně jako do většiny českých měst dostala švédská armáda. Jednalo se o roky 1643 a hlavně 1645. Nicméně město se ubránilo a díky Brnu se zastavil postup švédských vojsk. Při obraně Brna se velkým dílem zasloužil vojenský velitel, který se jmenoval Radouit de Souches. Rektor jezuitů pan Martin Středa byl dalším velice důležitým člověkem, který se na tomto úspěchu velkou měrou přičinil. Díky tomu dostalo město řadu ocenění. Obyvatelé hlavně uvítali velké množství ceněných privilegií. Jeden z nich byl třeba i povýšení městského znaku. Když válka skončila, tak toto město bylo nedobytnou pevností barokního typu.
Velký rozvoj tohoto městě proběhl ve 18. Století. Stejně jako většina měst, tak i Brno pokračuje v trendu této doby, kterým je průmysl a obchod. V tomto městě se pak soustředí výroba textilu a také strojírenský průmysl. Dochází k zavádění lepších a lepších technologií. V roce 1839 přijel do tohoto krásného města i první vlak. Byla to obrovská sláva. Lidé z toho byli takříkajíc „na větvi“.
V roce 1850 došlo k připojení několika okolních obcí k tomuto městu, zvýšil se tak několikanásobně počet obyvatel. Počet obcí byl třicet dva. Počet lidí, kteří tu nyní žili, se ustálil na čísle čtyřicet šest tisíc. Došlo i k zavedení plynového osvětlení. V roce 1869 došlo také ke vzniku pouliční dráhy. Vznikaly gymnázia, školy vysoké a takzvané reálky.
Za první republiky bylo Brno druhým nejhezčím městem v republice (dle statistik). Hned po Praze. Bylo to také kvůli tomu, že se v této době jednalo o takzvané hlavní město Moravskoslezské země. Došlo i založení Masarykova univerzity, která je mezi studenty dodnes velice oblíbená. Zvláště třeba pak právnická fakulta, která má v zemi snad to nejlepší jméno. Stalo se tak v roce 1919.
Za druhé světové války i Brno utrpělo velké škody, nicméně v porovnání s ostatními městy se jednalo o škody „malicherné“. Berte však toto slovo trošku s nadsázkou. Po konci války přišel socialismus a ve městě se začaly stavět typické budovy pro tento režim.
Současnost
V tomto krásném městě se nachází třicet čtyři fakult čtrnácti různých univerzit a vysokých škol. Jedná se o univerzitní město. Své sídlo zde mají i jednotlivé ústavy Akademie věd České republiky. Své sídlo má zde i šedesát tři středních škol, která mají různá zaměření. Jsou to třeba gymnázia, obchodní akademie, průmyslové střední školy a tak dále. Čtyři z těchto škol jsou dokonce spravovány církvemi.
Je samozřejmostí, že ve městě funguje městská hromadná doprava. Skládá se z: ze 11 linek tramvají, 13 linek trolejbusů (tvořící největší síť trolejbusové dopravy v České republice) a 41 denních a 11 nočních linek městských autobusů. Brněnské tramvaje se označují přezdívkou šaliny. Vyjely do ulic již v roce 1869. Jednalo se o první tramvaje na našem území.
Ve městě se nachází i známý Masarykův okruh. Jedná se o okruh, na kterém se každoročně pořádá Velká cena silničních motocyklů. První ročník se konal již v roce 1965. V posledních letech se často hovoří o jejím zrušení, tak musíme doufat, že k tomu nedojde, protože tato Velká cena patří mezi ty nejnavštěvovanější!
S tímto městem je spojeno i několik známých osobností. Jako rodné město mají ve svém rodném listě toto krásné město uvedeno třeba: Němci fyzik Ernst Mach, logik Kurt Gödel, spisovatel Milan Kundera, který nyní žije ve Francii nebo genetik Gregor Mendel. Po posledním pánovi je v tomto městě pojmenována univerzita, která funguje dodnes.
Oblíbené turistické lokality a památky v tomto městě
Zelný trh se nachází v centru města Brna, jeho dominantou je kašna Parnas, dále zde můžeme nalézt Diechtrichtsteinský palác, nynější budovu Moravského zemského muzea a například i divadlo Husa na provázku.
Divadlo Reduta se nachází na Zelném trhu. Jako malý zde vystupoval W. A. Mozart se svojí skladbou. Jako připomínkou téhle slavné událostí se před hlavním vchodem do divadla nachází socha tohoto slavného hudebního skladatele.
Urban centrum sídlí na Staré radnici. Pokud vás zajímá, jak bude město Brno v budoucnu vypadat, informace vám poskytnou právě zde. Naleznete zde také model města Brna.
Počátky Staré radnice sahají již do 13. století, to jen opravdu něco málo k historii. Nyní se zaměříme spíše na pověsti, kterých se ke Staré radnici váže hned několik.
Náměstí Svobody leží v historickém centru města Brna. Náměstí mělo od doby jeho vzniku ve 13. století několik názvů: od Dolního trhu, přes náměstí Adolfa Hitlera až po dnešní konečný název. Ve středu náměstí stál kostel Sv. Mikuláše, který sloužil cizincům, jež neznali moravský ani německý jazyk. Později kostel přestal sloužit církevním účelům a stalo se z něj skladiště zbraní. V 19. století byl z rozhodnutí církve zbourán jako nepotřebný a zchátralý. V roce 2006 probíhala rekonstrukce náměstí, tento kostel zde byl vyznačen tenkou kovovou linií a jeho dřívější existenci také připomíná kovová deska.
Janáčkovo divadlo bylo postaveno ve 20. století. Je pojmenováno na počest Leoše Janáčka, nejznámějšího brněnského skladatele. Divadlo je známo především díky opeře Liška Bystrouška, kterou složil sám slavný skladatel. Návštěva divadla je vhodná i pro rodiny s dětmi, protože se zde hrávají dětská představení, např. Liška Bystrouška nebo balet Louskáček. Celé divadlo obklopuje park Koliště.
Dalším významným místem je třeba i Kapucínská hrobka. Pochovaná těla se zde díky vhodným podmínkách dochovala pomocí mumifikace. Mumifikace je proces, při kterém se tělo pomocí vzduchu postupně vysušuje a zůstane tak dochováno. Na tomto místě byly v minulých stoletích pochováváni kapucínští mniši spolu s některými významnými osobnostmi tehdejší doby. Odpočívá zde například baron Trenck. V hrobce je na jedné stěně nápis: „Čím jste Vy, byli jsme i my, čím jsme my, budete i Vy.
Nejznámější katedrálou v Brně je katedrála svatého Petra a Pavla. K této katedrále se váže i pověst. Jmenuje se „O Zvonění na Petrově.“ V době třicetileté války, kdy bylo město Brno již tři a půl měsíce obléháno Švédy, se generál Thorstenson rozhodl, že pokud Brno nedobude do poledne následujícího dne, stáhne se. Tuto zprávu slyšel jeden brněnský špeh a jal se ji povědět vojevůdcům v Brně, kteří nechali další den zazvonit na Petrově poledne již v jedenáct hodin. Švédové s nepořízenou odtáhli, a tak se na připomínku vítězství zvoní od té doby poledne již v jedenáct. Katedrála se nachází na kopci zvaném Petrov. Byla postavena na místě, kde původně stával první brněnský hrad, než byl postaven hrad Špilberk. Katedrála Sv. Petra a Pavla je ve skutečnosti jen kostelem, ale díky své monumentálnosti a kráse se nazývá katedrálou.
Městské části
Dramatickým vývojem si prošlo správní členění tohoto města po roce 1945, tedy hned po skončení druhé světové války. Všechno se často měnilo. Ustálilo se to až v roce 1990. Od této doby se město člení na dvacet devět městský částí, které mají svou samosprávu. Na každé radnici je pak své zastupitelstvo, které je volené. Každá radnice pak i disponuje svým starostou, vlajkou a znakem. Počet katastrálních území, ze který se Brno skládá, je čtyřicet osm. Velikost mstských rástí se hodně liší. V některých žije jen šest set obyvatel. V některých pak i šedesát tisíc.
Magistrát města sídlí na adrese Dominikánské náměstí 1 a současným primátorkou je Markéta Vaňková
Zdroje:
https://www.brno.cz/uvodni-strana/
