Jidiš je jazykem, který se vyvinul jako dialekt hebrejštiny mezi židovskými komunitami v Evropě a později se stal hlavním jazykem Ashkenazi židů. Používá hebrejské písmo a má výrazné vlivy němčiny, a také menší vlivy polštiny, rusštiny, rumunštiny a jidišizmů z jazyka ladino. Tento jazyk se používal mezi židovskými komunitami v Evropě a byl hlavním jazykem Ashkenazi židů až do holokaustu.
Hebrejština byla pro židy v Evropě posvátným jazykem, ale v běžném životě se používaly jazyky národnostních skupin, s nimiž se židé potkávali. Protože však mnoho židů nemělo v Evropě možnost naučit se původní jazyk svého rodiště, vznikl jazyk, který spojoval hebrejštinu a národnostní jazyky Evropy, včetně němčiny.
Vývoj tohoto jazyka začal v 10. století v okolí Rýna, kde se nacházelo mnoho židovských komunit. Jidiš se postupně rozšiřoval v celé Evropě a během středověku se stala jedním z nejrozšířenějších jazyků mezi židovskými komunitami v Evropě. Následně se stal hlavním jazykem pro mnoho oblastí života, včetně literatury, hudby a divadla.
Vliv němčiny na jidiš
Němčina měla výrazný vliv na její vývoj. V průběhu staletí se jidiš stále více vzdaloval hebrejštině a stával se stále více německy laděným jazykem. Němčina ovlivnila mnoho slov v jidiš, včetně slov pro rodinu a základní předměty jako stůl, židle a dům.
Německá gramatika a pravopis také ovlivnily jidiš. Ta má podobnou gramatiku jako němčina, včetně využívání skloňování a přípon. Tento gramatický systém se v ní také používá k vytváření slov nových, která nemají ekvivalent v němčině ani hebrejštině.
Vliv ladino na jidiš
Ladino, jazyk používaný sefardskými židy, kteří byli vypovězeni z Pyrenejského poloostrova v roce 1492, měl také menší vliv na vývoj jidiš. Vliv se projevil zejména v oblasti slovní zásoby, kde se do jidiš dostaly některé ladinské výrazy.
Ladino byl používán ve Španělsku a Portugalsku po staletí a měl velký kulturní a literární vliv na židovské komunity. Ačkoli se sefardská komunita vzdálila od židovské komunity v Evropě, vliv ladina na jidiš dokázal překročit hranice geografických oblastí a kulturních komunit.
Dnes se jidiš stále používá v určitých židovských komunitách po celém světě, ale jeho použití postupně upadá. Po holokaustu se mnoho Ashkenazi židů přestěhovalo do Spojených států a Izraele, kde se staly hebrejština a angličtina hlavními jazyky komunikace.
Navzdory tomu však existuje stále ještě silná komunita mluvčích v některých oblastech Evropy, jako je Polsko, Ukrajina a Litva. Tyto komunity jsou spjaty s historickými tradicemi a kulturou, které jsou stále velmi důležité pro jejich identity.
Jazyk se také stává populárním v různých uměleckých oblastech, jako je literatura, divadlo a hudba. Například jidiš divadlo a kabaret, které se poprvé objevily v 19. století, stále přitahují velkou pozornost a diváky po celém světě. Jidišové písně a melodie jsou také velmi populární, zejména v klezmer hudbě.
Závěr
Jidiš je fascinující jazyk s bohatou historií a kulturním odkazem. Jeho vývoj je založen na spojení několika jazyků a kultur, což vytvořilo jedinečnou směsici slov, frází a gramatiky. Vliv němčiny a ladina na jidiš je stále patrný, ačkoli jako samostatný jazyk postupně upadá.
Nicméně, zůstává důležitým prvkem židovské identity a kulturního odkazu, který může být objeven a uchován prostřednictvím provozování tradičních židovských uměleckých forem a jiných aktivit, jako jsou překlady důležitých textů a literatury do jidiš.
Tento jazyk také přinesl mnoho zajímavých slov a frází do každodenního použití, které se staly součástí světové slovní zásoby. Například slova jako "kvetch" (stěžovat si) a "schmooze" (hovořit neformálně) se často používají v anglicky mluvících zemích, ačkoli mnozí lidé neví, že mají původ v jidiš.
Celkově je jidiš zajímavým jazykem, který je plný historie a kulturního odkazu. Jeho vliv na jiné jazyky a kultury je stále patrný, a i když jidiš postupně upadá jako samostatný jazyk, jeho význam jako důležitého kulturního prvku zůstává.
